Lukašenko dál upevňuje svou moc. Navrhovaná změna ústavy mu umožní vládnout až do roku 2035

<img width="1920" height="1280" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/08/Alexander_Lukashenko_President_of_Belarus.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/08/Alexander_Lukashenko_President_of_Belarus.jpg 1920w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/08/Alexander_Lukashenko_President_of_Belarus-300x200.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/08/Alexander_Lukashenko_President_of_Belarus-1024x683.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/08/Alexander_Lukashenko_President_of_Belarus-768x512.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/08/Alexander_Lukashenko_President_of_Belarus-1536x1024.jpg 1536w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/08/Alexander_Lukashenko_President_of_Belarus-640x426.jpg 640w" sizes="(max-width: 1920px) 100vw, 1920px" />Bělorusové budou moci o možných změnách ústavy hlasovat v referendu, které se uskuteční 27. února. Pokud se lidé vysloví pro, omezí země diktátora Alexandra Lukašenka funkční období prezidenta a zároveň rozšíří pravomoci Všeběloruského lidového shromáždění (VLS). Informovala o tom <a href="https://apnews.com/article/alexander-lukashenko-belarus-europe-constitutions-constitutional-amendments-634a493160d1bbfe61d535d0f3c02349">zpravodajská agentura AP</a>. Omezené funkční období prezidenta nebo posílení role lidových shromáždění nemusejí na první pohled působit jako kroky k upevnění autoritativní vlády. Opak je ale pravdou. Navrhované změny ústavy by zavedly omezení prezidentské vlády na dvě funkční období, každé na pět let. Háček je ale v tom, že by omezení začala platit až v momentě, kdy „nově zvolená“ hlava státu nastoupí do úřadu. Tudíž sedmašedesátiletý Lukašenko by se mohl ucházet o prezidentský úřad za tři roky a následně i v roce 2030. Novela současně zakazuje ucházet se o post prezidenta těm občanům, kteří dlouhodobě opustili Bělorusko v posledních dvaceti letech. Tato změna je podle <a href="https://www.rferl.org/a/belarus-lukashenka-constitutional-amendments/31663697.html">Rádia Svobodná Evropa</a> zaměřena přímo proti opozičním politikům, z nichž byli mnozí kvůli obavám z politického pronásledování nepřímo donuceni odejít do exilu. Další změnou, která by se schválením návrhu přišla, je zvýšení pravomocí Všeběloruského lidového shromáždění, jež bylo v minulosti tvořeno především příznivci tamního režimu a vládními úředníky. Tento mimosystémový kongres dosud jednal o rozvoji různých oblastí země a pravidelně se scházel jednou za pět let. Nyní by měl fungovat souběžně s parlamentem, jehož role by se stala naopak méně výraznou. Privilegium by zde měl prezident. Ten se dle návrhu stává automaticky členem sněmu o dvanácti stech křeslech a delegáti jej mohou zvolit svým předsedou. Rozšíření pravomocí VLS spočívá ve stanovování politické směrnice, návrhu zákonů a ústavních změn, volení členů ústřední volební komise země a vrchních soudců. Dále může schválit rozmístění běloruských jednotek v zahraničí, a to při návrhu zmíněného kroku prezidentem. Významnou pravomocí je ovšem možnost sesadit prezidenta v případě, že by se dopustil porušení ústavy nebo velezrady. Upevnění vztahů s Moskvou stvrzují dodatky o „neutralitě“ země a „nejaderném statusu“. Vůdce Běloruska v návrhu na změnu ústavy nabízí území tohoto postsovětského státu pro ruskou vojenskou techniku v případě, kdy NATO přesune americké atomové bomby z Německa do východní Evropy. Postoj opozice Alexandr Lukašenko je u moci od roku 1994. Během těchto osmadvaceti let jeho vlády zažilo Bělorusko nespočet protestů a demonstrací. K těm nejdramatičtějším patří ty z letních měsíců roku 2020, kdy Lukašenko získal již šestý prezidentský mandát v řadě, jenž byl opozicí a Západem odsouzen jako podvod. Brutální zákroky při hromadných protestních akcích měly za následek více než 35 000 zatčených osob, tisíce lidí zbitých policií a mnoho strachuplných emigrantů. Aktuální návrh ke změně ústavy je opozicí vnímán jako falešné cvičení, které má Lukašenkovi pomoci udržet se u moci v momentě, kdy jsou na něj ze strany západních států uvaleny nemalé sankce a mezinárodní izolace, a to jako trest právě za uvedené krvavé potlačení protestů před dvěma lety. Vůdkyně opozice a protikandidátka Lukašenka v prezidentských volbách 2020 Svjatlana Cichanouská řekla The Associated Press, že příslušníci opozice označí na hlasovacích lístcích všechny možnosti, aby je tímto způsob zneplatnili. Ke schválení návrhů je vyžadovaná padesátiprocentní účast a z toho alespoň procentuálně stejně vysoká podpora.

#Hlavní stránka #Zprávy #Alexandr Lukašenko #Bělorusko #ústava

Publikováno: 22.1.2022

Bělorusové budou moci o možných změnách ústavy hlasovat v referendu, které se uskuteční 27. února. Pokud se lidé vysloví pro, omezí země diktátora Alexandra Lukašenka funkční období prezidenta a zároveň rozšíří pravomoci Všeběloruského lidového shromáždění (VLS). Informovala o tom zpravodajská agentura AP. Omezené funkční období prezidenta nebo posílení role lidových shromáždění nemusejí na první pohled působit jako kroky k upevnění autoritativní vlády. Opak je ale pravdou. Navrhované změny ústavy by zavedly omezení prezidentské vlády na dvě funkční období, každé na pět let. Háček je ale v tom, že by omezení začala platit až v momentě, kdy „nově zvolená“ hlava státu nastoupí do úřadu. Tudíž sedmašedesátiletý Lukašenko by se mohl ucházet o prezidentský úřad za tři roky a následně i v roce 2030. Novela současně zakazuje ucházet se o post prezidenta těm občanům, kteří dlouhodobě opustili Bělorusko v posledních dvaceti letech. Tato změna je podle Rádia Svobodná Evropa zaměřena přímo proti opozičním politikům, z nichž byli mnozí kvůli obavám z politického pronásledování nepřímo donuceni odejít do exilu. Další změnou, která by se schválením návrhu přišla, je zvýšení pravomocí Všeběloruského lidového shromáždění, jež bylo v minulosti tvořeno především příznivci tamního režimu a vládními úředníky. Tento mimosystémový kongres dosud jednal o rozvoji různých oblastí země a pravidelně se scházel jednou za pět let. Nyní by měl fungovat souběžně s parlamentem, jehož role by se stala naopak méně výraznou. Privilegium by zde měl prezident. Ten se dle návrhu stává automaticky členem sněmu o dvanácti stech křeslech a delegáti jej mohou zvolit svým předsedou. Rozšíření pravomocí VLS spočívá ve stanovování politické směrnice, návrhu zákonů a ústavních změn, volení členů ústřední volební komise země a vrchních soudců. Dále může schválit rozmístění běloruských jednotek v zahraničí, a to při návrhu zmíněného kroku prezidentem. Významnou pravomocí je ovšem možnost sesadit prezidenta v případě, že by se dopustil porušení ústavy nebo velezrady. Upevnění vztahů s Moskvou stvrzují dodatky o „neutralitě“ země a „nejaderném statusu“. Vůdce Běloruska v návrhu na změnu ústavy nabízí území tohoto postsovětského státu pro ruskou vojenskou techniku v případě, kdy NATO přesune americké atomové bomby z Německa do východní Evropy. Postoj opozice Alexandr Lukašenko je u moci od roku 1994. Během těchto osmadvaceti let jeho vlády zažilo Bělorusko nespočet protestů a demonstrací. K těm nejdramatičtějším patří ty z letních měsíců roku 2020, kdy Lukašenko získal již šestý prezidentský mandát v řadě, jenž byl opozicí a Západem odsouzen jako podvod. Brutální zákroky při hromadných protestních akcích měly za následek více než 35 000 zatčených osob, tisíce lidí zbitých policií a mnoho strachuplných emigrantů. Aktuální návrh ke změně ústavy je opozicí vnímán jako falešné cvičení, které má Lukašenkovi pomoci udržet se u moci v momentě, kdy jsou na něj ze strany západních států uvaleny nemalé sankce a mezinárodní izolace, a to jako trest právě za uvedené krvavé potlačení protestů před dvěma lety. Vůdkyně opozice a protikandidátka Lukašenka v prezidentských volbách 2020 Svjatlana Cichanouská řekla The Associated Press, že příslušníci opozice označí na hlasovacích lístcích všechny možnosti, aby je tímto způsob zneplatnili. Ke schválení návrhů je vyžadovaná padesátiprocentní účast a z toho alespoň procentuálně stejně vysoká podpora.