Má chránit před suchem i povodněmi. Zrod nádrže Kryry za devět miliard se komplikuje

Byť se již letos mělo skončit s výkupem pozemků pro novou přehradu Kryry, Povodí Ohře přiznává, že to v termínu nestihne.

Publikováno: 5.4.2025

Má chránit před suchem i povodněmi. Zrod nádrže Kryry za devět miliard se komplikuje; Zdroj foto: Povodí Ohře

Počítá se, že nová přehrada Kryry by měla mít 119 hektarů. To je plocha zhruba třicetkrát větší než pražské Václavské náměstí. A i když bylo v plánu, že výkup potřebných pozemků má být hotový v letošním roce, jak nyní zjistilo Aktuálně.cz, termín se podniku Povodí Ohře nejspíš nepodaří splnit.

"Pravděpodobně se nám nepodaří získat sto procent pozemků," potvrzuje Dana Zikešová, mluvčí Povodí Ohře. "K 1. lednu 2025 zbývá přibližně pět procent pozemků k výkupu, z toho je drtivá většina již oslovena a výkup běží standardním způsobem," pokračuje mluvčí.

"Setkali jsme se se vstřícností a pochopením a nikde nebyl žádný výraznější problém. Se dvěma vlastníky však stále jednáme," popisuje Zikešová. "Pokud nedojde během roku 2025 k dohodě s některým z vlastníků, budou muset následovat kroky vedoucí k vyvlastnění," dodala.

Podle Václava Kadlečka (Vaše volba! Vaše Kryry!), starosty obce Kryry, místní už všechny své pozemky nutné ke vzniku přehrady prodali. "Vycházíme jim vstříc," říká Kadleček. Problém je tedy u jiných vlastníků.

Na výkupy pozemků mělo Povodí Ohře k dispozici celkem 365 milionů korun. Jak loni v listopadu sesumírovala agentura ČTK, státní podnik od ledna 2020 získal celkem 251 pozemků včetně staveb a příslušenství. Výměra vykoupených pozemků je 140 hektarů, jejich kupní cena činí skoro 313 milionů korun.

Nádrž Kryry, která má do tradiční chmelařské oblasti přivést vláhu, sloužit k rekreaci a pomoct i jako ochrana před povodněmi, by se měla začít stavět po roce 2034. Do provozu by měla být uvedena o sedm let později.

A co Mukoděly? Odloženo

Jak v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozornil Jaromír Kubelka (ANO), předseda Svazku obcí Podbořansko a starosta Vroutku, komplikuje se i vznik menší přehrady Mukoděly. "Nějak to usnulo," tvrdí Kubelka.

V tiskové zprávě z 13. srpna 2019 přitom státní podnik psal: "Zároveň s přípravou vodního díla Kryry připravuje Povodí Ohře výstavbu vodního díla Mukoděly přímo na Blšance. Víceúčelová nádrž o celkovém objemu 920 tisíc metrů krychlových by měla nadlepšovat průtoky v Blšance, zajistit vodu pro závlahy a zároveň poskytnout částečnou ochranu, zejména města Kryry, před povodněmi."

Jenže i tam nastala problematická situace kvůli pozemkům. A navíc na přehradu chybí i peníze. "Na akci je zpracována studie proveditelnosti a investiční záměr s předpokládanými náklady. Vzhledem k výši nákladů a problematickému majetkoprávnímu vypořádání je do doby vyjasnění financování akce pozastavena," popisuje mluvčí Dana Zikešová.

Přestože se po katastrofálních povodních z loňského září mluví především o problematickém a nekonečném vzniku přehrady Nové Heřminovy na Bruntálsku (kde stát teprve plánuje výkup pozemků), Kryry a Mukoděly jsou dalším důkazem toho, že vznik nových přehrad v Česku není nijak jednoduchým ani rychlým procesem. 

Přehrada byla málem "vypitá". Jihlavu musela zachránit druhá nádrž (18. 5. 2020)

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace