Macron chtěl Rusku ukázat evropskou sílu, odhalil ale jen vnitřní rozpory
Publikováno: 4.3.2024
KOMENTÁŘ / V pondělí 26. února se v Paříži sešli zástupci dvaceti evropských zemí, aby jednali o další podpoře Ruskem napadené Ukrajiny. Setkání mělo být důkazem evropské jednoty za situace, kdy se ve Spojených státech stále nedaří prosadit klíčový balíček pro Ukrajinu a zároveň se blíží listopadové prezidentské volby, ve kterých by mohl zvítězit Donald Trump, kandidát, který se netají svým odporem k Severoatlantické aliance a neochotou bránit její členské státy. Summit nakonec spíše než evropskou jednotu ukázal Rusku pravý opak. Jeho závěry totiž zastínily výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který prohlásil, že není možné vyloučit vyslání vojáků NATO na Ukrajinu – a následné reakce jednotlivých evropských států, které se předháněly v tom, kdo tuto variantu dokáže kategoričtěji popřít. Zvláště výmluvné bylo odhalení sporu mezi Francií a Německem, které se odmítá podvolit domácímu i mezinárodnímu tlaku na dodávky střel Taurus napadené Ukrajině. Nejenže totiž sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz na Macronovy výroky reagoval obzvláště popuzeně, ale zároveň naznačil, že jsou již na Ukrajině přítomní francouzští a britští vojáci. Vyvolal tak paralelně diplomatickou roztržku právě se Spojeným královstvím, které od začátku války patří mezi nejspolehlivější ukrajinské spojence. Evropská podpora a kritika ve Francii Macronovo prohlášení bylo na první pohled poměrně krotké. Francouzský prezident pouze konstatoval, že by státy NATO „neměly předem vylučovat žádnou alternativu“ – tedy ani případné vyslání pozemních jednotek na Ukrajinu. Ve stejném projevu ale připustil, že na této možnosti „neexistuje konsensus“, což se vzápětí zřetelně ukázalo. Slova francouzského prezidenta uvítala v podstatě jen Ukrajina a trojice baltských zemí – Litva, Lotyšsko a Estonsko.