"Macron nás neposlouchá." Žluté vesty zklamaly nové sliby, jdou zase do ulic
Macron představil řadu kroků, které měly utlumit nespokojenost žlutých vest. To se mu ale nepodařilo.
Publikováno: 27.4.2019
Prezident Macron brzy oslaví dva roky v Elysejském paláci, do kterého se dostal se slibem, že zmodernizuje francouzskou ekonomiku. Bez větších demonstrací a stávek se mu podařilo prosadit například klíčovou reformu pracovního trhu, která uvolňuje podmínky pro propouštění i najímání nových zaměstnanců.
Jenže loni v listopadu vzniklo spontánně na sociálních sítích hnutí žlutých vest, které protestovalo proti vysokým cenám pohonných hmot a celkově proti nízké kupní síle. Macron jim pod tlakem demonstrací ustoupil už v lednu a odvolal plánované zdražení pohonných hmot.
Ani to ale jejich nespokojenost nezmírnilo. Prezident pak svolal velkou národní debatu, ve které se Francouzi mohli vyjadřovat ke klíčovým tématům jako migrace, daně nebo životní prostředí. Z nich Macron vyvodil balík opatření, která tento týden představil Francouzům. A i tentokrát se dočkal kritiky.
Ve čtvrtečním televizním projevu, který sledovalo devět milionů lidí, oznámil výrazné snížení daně z příjmu a zavázal se, že se do konce jeho mandátu v roce 2022 nebudou rušit žádné školy ani nemocnice. Vedle toho chce navázat nejnižší důchody na vývoj inflace.
Ve velkých reformách, jako třeba té důchodové, ale Macron hodlá pokračovat. "Položil jsem si otázku: měli bychom skoncovat se vším, co se nám podařilo prosadit v posledních dvou letech? Vydali jsme se špatným směrem? Jsem přesvědčen o opaku," prohlásil prezident.
Francouze pak varoval, že v budoucnu budou muset déle pracovat, protože se dožívají vyššího věku.
Hlavní požadavky nevyslyšel
Macronova slova u Francouzů narazila. Celkem 63 procent lidí je označilo za "nepřesvědčivá", ukázal průzkum společnosti Harris Interactive pro deník Le Figaro.
Výrazní zástupci žlutých vest poukazují na to, že Macron nevyslyšel jejich hlavní požadavky. Chtěli například znovu zavést daň pro bohaté, kterou prezident částečně nahradil daní z nemovitosti. Celkem 59 procent Francouzů v průzkumu uvedlo, že nezavést tuto daň "je špatná věc".
Ani v případě požadavků na všelidová referenda jim prezident nevyšel plně vstříc. Zjednodušil sice podmínky pro vypsání referenda, odmítl ale plebiscity na základě občanských iniciativ.
Zástupci žlutých vest si proto myslí, že Macronovy kroky nejdou dost daleko. "Macron neposlouchal to, co na ulicích posledních pět měsíců říkáme," řekl jeden z nejvýraznějších členů hnutí Maxime Nicolle. "Nyní vidíme, že není schopen vzít vinu na sebe," dodal.
Podle hnutí Macronovy sliby nezlepší dostatečně kupní sílu lidí, a to hlavně těch žijících mimo velká města. Lidem taky nadále vadí vysoká cena paliv. Prezident nenavrhl ani snížení DPH, jak žluté vesty požadovaly.
Protesty pokračují
"Jsem velmi zklamaná," uvedla další členka žlutých vest Ingrid Levavasseurová. "Ještě předtím, než řekl, že budeme muset pracovat déle, by měl Macron možná najít práci pro všechny nezaměstnané," dodala pro rozhlasovou stanici Europe1. Přiznala ale, že "očekávání byla tak veliká, že musela být zklamána".
"Všechno je příliš vágní, nic není upřesněno. Takže v sobotu mu ukážeme, že umíme udělat věci pořádně," uvedl pak Nicolle v narážce na další protesty.
Jedna ze zakladatelek hnutí Priscillia Ludoskyová na Twitter dokonce umístila data, kdy se budou další demonstrace konat.
Jeden z protestů je plánovaný právě na tento víkend. Žluté vesty vyjdou do ulic už 24. sobotu v pořadí.
Počet jejich členů ale postupně klesá. Minulou sobotu jich vyšlo 27 900, o týden předtím 31 100. Manifestace jsou plánované i na svátek 1. května.