Macron po nedělních volbách oslabil, výrazně posílila Le Penová a krajní pravice
Koalice vedená francouzským prezidentem získala podle odhadů v parlamentních volbách nejvíce hlasů. Ne však dost na to, aby si udržela většinu.
Publikováno: 20.6.2022
V dolní komoře francouzského parlamentu, která sestává z 577 křesel, by podle agentury Ifop mohla Macronova politická síla získat 210 až 250 mandátů. Podobné výsledky vykazují také průzkumy trojice dalších agentur.
Na druhém místě patrně skončí levicová koalice NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) Jean-Luk Mélenchona, jíž odhady agentury Ifop přisuzují 150 až 180 poslanců. Výrazný zisk oproti předchozím volbám si pak skoro jistě připíše Národní sdružení, jehož tváří je Marine Le Penová, a které by mohlo obdržet mezi 80 a 100 křesly. Až čtvrtou největší francouzskou parlamentní silou budou nejspíše kdysi dominantní Republikáni s 60 až 70 mandáty.
K dosažení parlamentní většiny je zapotřebí získat 289 křesel. Nové poměry v Národním shromáždění proto podle agentury Reuters mohou vyústit v politickou paralýzu či dokonce opakování voleb.
Políčkem Macronovi nazvala odhadované výsledky voleb agentura DPA. Prezidentova schopnost pokračovat v reformách druhé největší ekonomiky eurozóny totiž bude nyní nejspíše záviset na tom, zda se mu podaří pro svůj legislativní program získat umírněné strany mimo jeho koalici. Naposledy byl na podporu jiného než vlastního politického tábora odkázán v letech 1988 až 1991 socialistický prezident François Mitterrand.
Jako možný Macronův "koaliční" partner podle DPA nyní připadají v úvahu pravostředoví Republikáni. Jejich šéf Christian Jacob nicméně podle Reuters prohlásil, že jeho uskupení zůstane v opozici.
Francouzská média pak věnují zvláštní pozornost úspěchu krajně pravicového Národního sdružení, jež podle pařížského deníku Le Monde překoná svůj dosavadní rekord v počtu získaných mandátů, kterých by teď mohlo obdržet až desetkrát více než v roce 2017. Strana tak bude velmi pravděpodobně schopna vyvolat v parlamentu například hlasování o nedůvěře či se obracet kvůli textu zákonů na Ústavní radu. A Macrona už také nazvala "menšinovým prezidentem".
Člen prezidentova tábora Gabriel Attal televizní stanici TF1 řekl, že "nevyhrál nikdo", zatímco vládní mluvčí Olivia Grégoireová hovořila v souvislosti s odhadovanými výsledky o zklamání. Podle ministra hospodářství Bruna Le Maira bude muset Macronova koalice "projevit velkou představivost", aby byla schopná vládnout. Výsledky však podle něj neznamenají, že ve Francii nastane bezvládí.
Levicový lídr Mélenchon v povolebním vyjádření řekl, že jeho koalice NUPES uspěla se svým cílem zbavit Macrona parlamentní většiny. "Je to naprostý debakl prezidentské strany" a také "volební selhání" současného prezidenta. Členka Republikánů Rachida Datiová pak označila výsledky své partaje za "hořký neúspěch".
Francouzský systém voleb do Národního shromáždění je dvoukolový, většinový a poměrně složitý. Pokud v prvním kole v daném obvodu nikdo nezíská nadpoloviční většinu, postupují do druhého kola ti, kteří dostali víc než 12,5 procenta, nebo minimálně první dva kandidáti.
Ve dnešním druhém kole podle agentur z Macronova tábora neuspěli předseda Národního shromáždění Richard Ferrand, šéf poslaneckého klubu Christophe Castaner, ministryně životního prostředí Amélie de Montchalinová a o poslanecký mandát zřejmě přijde také šéfka zdravotnictví Brigitte Bourguignonová. Prezident dříve svým ministrům pohrozil, že přijdou o křeslo ve vládě, pokud ve svých obvodech nevyhrají. Premiérka Élisabeth Borneová ve volbách uspěla.