Macronova největší krize. Premiér mu předal demisi, Francie zažívá politický chaos
Očekává se, že Barnierův kabinet povládne v demisi do chvíle, než Macron vybere premiérova nástupce a ten složí nový vládní tým.
Publikováno: 5.12.2024
Pád necelé tři měsíce sloužící vlády, po němž druhé nejsilnější ekonomice Evropské unie bez jasné parlamentní většiny hrozí období politické nestability, znamená pro Macrona nutnost najít nového premiéra. Macron ani Barnier čtvrteční jednání nekomentovali, hlava státu plánuje k Francouzům promluvit ve 20:00.
Očekává se, že Barnierův kabinet povládne v demisi do chvíle, než Macron vybere premiérova nástupce a ten složí nový vládní tým. Podle analytiků citovaných francouzskými médii to prezident patrně učiní rychle, aby předešel dalšímu oslabení své pozice dva dny předtím, než v Paříži uvítá desítky světových lídrů na slavnostním znovuotevření chrámu Notre-Dame.
Prezident však od červencových voleb nemá v Národním shromáždění většinu hlasů. Dolní parlamentní komora je rozdělena na tři podobně velké bloky - vládní středopravý, levici a krajní pravici. Část opozice, zejména krajní levice, požaduje Macronovu rezignaci, šéfka krajní pravice Marine Le Penová naproti tomu tvrdí, že chce dát šanci další Macronově vládě, pokud předloží upravený návrh rozpočtu.
Evropská média pád vlády označují za dlouho nevídané rozhodnutí země, kterým Francie učinila krok do neznáma a který ji uvrhl do období politického chaosu. Deníky se shodují, že jde o nejtěžší krizi prezidenta Emmanuela Macrona, který vládne zemi sedm let, napsala agentura AFP. Web Politico podotýká, že po Německu také Francie jako druhá klíčová země Evropské unie zažívá vládní krizi, což může mít dopad na akceschopnost EU.
"Je jednoduší znovu postavit Notre-Dame než rozpočet," píše s nadsázkou německý list Tagesspiegel a s narážkou na znovuotevření chrámu.
Podle deníku Süddeutsche Zeitung aktuální vývoj ukazuje roztříštěnost francouzské politické scény, kde nejsou strany ochotny spolupracovat a uzavírat koalice, nýbrž se všechny vzájemně obviňují, že krizi zavinil ten druhý. "Dochází politickému systému páté republiky dech?" ptá se list, zda není na čase změnit politická pravidla v zemi. Deník soudí, že současná situace je vyústěním Macronovy chyby při výběru premiéra.
K podobnému závěru došel i španělský list El País, podle něhož si "debakl" způsobil sám prezident, když vybral premiéra z menšinové konzervativní pravice a myslel si, že to "usnadní prosazení nepopulárních nutných opatření". Barnierův rozpočet počítal s vyššími daněmi a škrty ve výdajích, které odmítla levice i krajní pravice.