Maďarská prezidentka vybídla zákonodárce ke schválení vstupu Finska a Švédska do NATO

<img width="1377" height="865" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/05/1-1.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="EU2017EE Estonian Presidency – Jevgeni Ossinovski, Katalin Novák and Kaia Iva, wikimedia, CC BY 2.0" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/05/1-1.jpg 1377w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/05/1-1-300x188.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/05/1-1-1024x643.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/05/1-1-768x482.jpg 768w" sizes="(max-width: 1377px) 100vw, 1377px" />Maďarská prezidentka prezidentka Katalin Nováková vybídla zákonodárce, aby ratifikovali vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance "co nejdříve". V maďarském parlamentu, kde příslušné návrhy na měsíce uvízly, ve středu začala rozprava o ratifikaci. Maďarsko je společně s Tureckem jedinou zemí třicetičlenné aliance, která vstup dvojice skandinávských zemí dosud neschválila. "Někteří lidé si myslí, že se jedná o snadnou technickou otázku. Tak to není. Je to složité rozhodnutí s vážnými důsledky, a proto je třeba ho pečlivě zvážit. Můj postoj je jasný: za současné situace je vstup Švédska a Finska do NATO oprávněný. Věřím, že parlament učiní moudré rozhodnutí co nejdříve!" <a target="_blank" href="https://www.facebook.com/novak.katalin.official/" rel="noopener">napsala</a> prezidentka na facebooku. Finsko a Švédsko podaly žádost o přistoupení k Severoatlantické alianci společně loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která změnila dlouhodobé postoje tamních vlád i obyvatel k otázce členství v NATO. Vstup dvojice severských států musí ratifikovat všichni současní členové. Ve 28 případech se tomu tak už stalo. Zbývá jen Maďarsko, které se snaží s Ruskem nadále udržovat dobré vztahy a odmítá například dodávky zbraní pro Ukrajinu přes své území, a hlavně Turecko. Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz má v parlamentu pohodlnou většinu, minulý pátek sice vyzval své poslance k schválení vstupu Švédska a Finska do NATO, ale současně obvinil obě země z šíření "naprostých lží“ o zdraví demokracie a právního státu v Maďarsku. Tvrdil, že je zapotřebí dalších rozhovorů mezi parlamentními stranami, než budou moci o vstupu obou zemí do NATO zákonodárci hlasovat. Někteří poslanci podle Orbána "nejsou příliš nadšení" ani z možných rizik rozšíření NATO, protože hranice, již aliance sdílí s Ruskem, se po vstupu Finska rozšíří o 1000 kilometrů. A záhodno je podle premiéra také brát zřetel na výhrady Turecka, které už členským státem je. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu v pondělí řekl, že rozhovory se Švédskem a Finskem o jejich přistoupení budou pokračovat 9. března. Zároveň ale poznamenal, že Ankara se švédskou žádostí nadále nemůže souhlasit. Stockholm podle něj stále nesplnil své závazky z loňské dohody s Ankarou. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto avizoval, že Maďarsko má v úmyslu poslat kolem 9. března do Finska parlamentní delegaci k jednání o finské žádosti o členství v NATO. Šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás v sobotu naznačil, že maďarský parlament by o přijetí Finska a Švédska do NATO mohl hlasovat "někdy v druhé polovině března, v týdnu od 21. března".

#Hlavní stránka #Zprávy #Finsko #Maďarsko #NATO #Švédsko

Publikováno: 1.3.2023

Maďarská prezidentka prezidentka Katalin Nováková vybídla zákonodárce, aby ratifikovali vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance "co nejdříve". V maďarském parlamentu, kde příslušné návrhy na měsíce uvízly, ve středu začala rozprava o ratifikaci. Maďarsko je společně s Tureckem jedinou zemí třicetičlenné aliance, která vstup dvojice skandinávských zemí dosud neschválila. "Někteří lidé si myslí, že se jedná o snadnou technickou otázku. Tak to není. Je to složité rozhodnutí s vážnými důsledky, a proto je třeba ho pečlivě zvážit. Můj postoj je jasný: za současné situace je vstup Švédska a Finska do NATO oprávněný. Věřím, že parlament učiní moudré rozhodnutí co nejdříve!" napsala prezidentka na facebooku. Finsko a Švédsko podaly žádost o přistoupení k Severoatlantické alianci společně loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která změnila dlouhodobé postoje tamních vlád i obyvatel k otázce členství v NATO. Vstup dvojice severských států musí ratifikovat všichni současní členové. Ve 28 případech se tomu tak už stalo. Zbývá jen Maďarsko, které se snaží s Ruskem nadále udržovat dobré vztahy a odmítá například dodávky zbraní pro Ukrajinu přes své území, a hlavně Turecko. Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz má v parlamentu pohodlnou většinu, minulý pátek sice vyzval své poslance k schválení vstupu Švédska a Finska do NATO, ale současně obvinil obě země z šíření "naprostých lží“ o zdraví demokracie a právního státu v Maďarsku. Tvrdil, že je zapotřebí dalších rozhovorů mezi parlamentními stranami, než budou moci o vstupu obou zemí do NATO zákonodárci hlasovat. Někteří poslanci podle Orbána "nejsou příliš nadšení" ani z možných rizik rozšíření NATO, protože hranice, již aliance sdílí s Ruskem, se po vstupu Finska rozšíří o 1000 kilometrů. A záhodno je podle premiéra také brát zřetel na výhrady Turecka, které už členským státem je. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu v pondělí řekl, že rozhovory se Švédskem a Finskem o jejich přistoupení budou pokračovat 9. března. Zároveň ale poznamenal, že Ankara se švédskou žádostí nadále nemůže souhlasit. Stockholm podle něj stále nesplnil své závazky z loňské dohody s Ankarou. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto avizoval, že Maďarsko má v úmyslu poslat kolem 9. března do Finska parlamentní delegaci k jednání o finské žádosti o členství v NATO. Šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás v sobotu naznačil, že maďarský parlament by o přijetí Finska a Švédska do NATO mohl hlasovat "někdy v druhé polovině března, v týdnu od 21. března".