Magii divadla propadla už v dětství. Před čtyřiceti lety zemřela Dana Medřická

<p><img width="866" height="487" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/01/dana-medricka.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Profimedia" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/01/dana-medricka.jpg 866w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/01/dana-medricka-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/01/dana-medricka-768x432.jpg 768w" sizes="(max-width: 866px) 100vw, 866px" /></p><p class="p1">Magii divadla propadla už v dětství. Čísla táty účetního jí byla cizí, zato výzvy od akčního bratra, to byla jiná. Dáňo, plav! Dáňo, jeď! Dáňo, hrej! A Dana Medřická se vrhala do vody, svištěla na lyžích ze svahu (i když to vůbec neuměla) a kroutila se před zrcadlem ve starých šatech a kloboucích. Je nabíledni, že temperamentní rodačka z Bubenče musela skončit na divadelních prknech. Trochu tomu pomohla i školní návštěva Národního divadla. Romantický příběh Radúze a Mahuleny ji zasáhl. Tady, ve vůni šminek a prachu, se Dáně definitivně změnil svět. Číši divadelního jedu vypila až do dna, jak to později vzletně nazvala. O víkendu uplynulo čtyřicet let od jejího úmrtí. </p> <p class="p1">Srdečná, energická, otevřená. Milovala život a žila ho naplno. Navzdory smutkům a trablům, které jí osud uštědřil. „Jakmile si stoupla na jeviště, soukromé problémy šly stranou,“ popsal její přístup k životu i herectví Radovan Lukavský, její dlouhodobý divadelní kolega.</p> Slibná herečka <p class="p1">Od chvíle, kdy se okouzlená a v divadelním světě ztracená vrátila ze školní akce domů, nemyslela na nic jiného než na hraní. Táta byl ale nekompromisní. Nejdřív maturita, pak konzervatoř. A protože Dana byla odjakživa bojovnice, na dohodu přistoupila. Po úspěšném zakončení školy (kterou si i tak zpestřovala ochotnickými výboji) měla cestu k divadelním prknům a stříbrnému plátnu dokořán. Pravda, nakonec zvítězila nedočkavost a budoucí Erži z Kočičí hry z konzervatoře ještě před koncem odešla. V zorném úhlu už měla něco jiného: První divadelní angažmá v Brně, kam ji jako „slibnou herečku“ doporučil v roce 1940 režisér Jaroslav Kvapil.</p> <p class="p4">Tady, na scéně Zemského divadla, se potkala poprvé se svým pozdějším filmovým i rozhlasovým partnerem a celoživotním přítelem Karlem Högerem. A také se Slávkou Hlubinovou, krásnou rolí v legendárním Šrámkově Měsíci nad řekou. Tehdy ale na ni nebyla ještě připravena. A publikum jí to dalo najevo.</p> <p class="p4">Druhou příležitost už nepromarnila. V nezapomenutelném stejnojmenném filmu Václava Kršky z roku 1953 předvedla po boku Eduarda Cupáka jako okouzleného mladíčka, co umí. Ještě předtím na sebe upozornila ve dvou snímcích...</p>