Majerová volá po „svlékání do naha“. Začít by ovšem měla ve vlastních řadách
Publikováno: 20.3.2026
NÁZOR / Zuzana Majerová se na síti X pustila do boje za „nahou pravdu“ a volá po zavedení české obdoby amerického zákona FARA (Foreign Agents Registration Act). Podle ní by se díky němu konečně ukázalo, kdo je čí loutkou. Je to odvážná rétorika, která má však dva háčky: jeden v právním výkladu a druhý v pověstném zametání před vlastním prahem. Prvním problémem je oblíbený mýtus, že americká FARA slouží k plošnému „vysvlékání“ nepohodlných spolků. Ve skutečnosti se tento zákon z roku 1938 zaměřuje na osoby a entity, které jednají na přímý pokyn nebo pod kontrolou cizí moci za účelem politického lobbingu. Nezaměňujme to s plošným cejchováním neziskovek, které čerpají mezinárodní granty na ochranu přírody nebo lidských práv, to je spíše doména legislativy z úplně jiných světových stran (třeba té ruské), kterou se Majerová paradoxně snaží zaštítit americkým vzorem. Je opravdu absurdní, když po „obyčejné transparentnosti“ volá zástupkyně politického proudu, jehož čelní představitelé mají s rozkrýváním vlastních příjmů dlouhodobý problém. Pokud chce Zuzana Majerová skutečně zavádět americké standardy a „vysvlékat do naha“, měla by začít u svých nejbližších kolegů. Právě vládní poslanci a jejich blízcí spolupracovníci totiž často figurují v neprůhledné síti spolků a neziskovek, které se rozhodně nechovají jako otevřená kniha. Stačí se podívat na aktivity lidí, jako je Petr Macinka, Filip Turek nebo Miroslav Ševčík. Jejich spolky a instituty jsou pověstné tím, že se o jejich skutečných donátorech a tocích peněz ví jen velmi málo. Pokud mají tito lidé podíl na moci, je jejich mlčení o financování…