Majitelé výdejních boxů: Ulice nehyzdíme, ve srovnání s reklamními plochami jde o marginální problém
Publikováno: 10.12.2024
Vášnivá debata o samoobslužných výdejních boxech v ulicích českých měst, kterou nedávno rozpoutal sociolog a člen Strany zelených Filip Lachmann, stále neutichla. Zatímco jedni souhlasí s tím, že plechové krabice, kde si lze vyzvednout balíček ve dne v noci, hyzdí ulice, a volají po nastavení určitých pravidel, druzí žádný problém nevidí. Že by výdejní boxy přispívaly k vizuálnímu smogu ve městech, odmítají také jejich provozovatelé. Například společnost Alza tvrdí, že při výběru míst pro jejich umístění zohledňují dopad na veřejný prostor. Podobně se kritice brání také Zásilkovna. Výdejní boxy se staly oblíbeným způsobem doručování zásilek bez nutnosti čekat na kurýra nebo chodit na poštu. Zatímco ještě před dvěma lety jich byly zhruba 3 tisíce, letos už je jich přes 10 tisíc. Nejširší síť Z-boxů má logistická jednička v zemi Zásilkovna, která jich aktuálně provozuje na 5 tisíc. Více než 2300 AlzaBoxů má pak známý internetový obchod se zeleným mimozemšťanem. V ulicích měst se objevují také třeba Parcelboxy od PPL, Pick-up boxy od DPD nebo Dr. Max boxy od největší české sítě lékáren. Plechové schránky vyrůstají u nákupních center, kancelářských budov či na benzinkách. Výjimkou však není ani umístění v ulicích, kde se často objevuje několik různě vypadajících schránek vedle sebe, i na zelených plochách. S přibývajícím počtem boxů proto sílí kritika. Výdejními boxy devastujeme města „Další věc, co se vymkla z rukou. Jak typické pro tuhle zem,“ napsal na konci minulého měsíce na sociální síti Lachmann ze Strany zelených. Ke svému příspěvku přiložil odkaz na článek…