Major Zeman jako nástroj režimu. Oblíbená kriminálka měla posilovat důvěru v SNB i komunistickou moc
Publikováno: 1.8.2026
Seriál 30 případů majora Zemana dodnes část publika vnímá především jako kvalitní dobovou kriminálku. Podle historika Ústavu pro studium totalitních režimů Petra Kopala však vznikal s podporou komunistického režimu a měl upevňovat jeho výklad dějin, budovat důvěru ve Sbor národní bezpečnosti a legitimizovat tehdejší politickou moc. ÚSTR proto ve spolupráci s Muzeem Policie České republiky a Českou televizí připravil přednáškový cyklus, který jednotlivé epizody konfrontuje s historickou realitou. Kopal nový cyklus představil v pořadu Dobrý večer s A11. Připomněl, že seriál využíval skutečné události z československých dějin, jejich průběh ale často záměrně měnil nebo ideologicky vykládal tak, aby odpovídal potřebám komunistického státu. „30 případů majora Zemana je mnohem víc než jen televizní seriál. Je to jedinečný dokument o době normalizace a o tom, jak totalitní režim pracoval s médii, kulturou i kolektivní pamětí společnosti,“ řekl Kopal. Podle historika tvůrci přebírali reálné případy, konflikty a společenské události, následně je ale přetvářeli do příběhů podporujících oficiální ideologii. Seriál tak dnes neslouží pouze jako ukázka dobové televizní tvorby, ale také jako pramen pro studium propagandy a manipulace veřejného mínění. „Dnes máme možnost tato zkreslení analyzovat, porovnávat je s historickými fakty a ukazovat veřejnosti, jak propaganda fungovala. Právě schopnost kriticky číst podobná díla je důležitá nejen pro poznání minulosti, ale i pro orientaci v současném informačním prostoru,“ doplnil Kopal. Přednáškový cyklus ÚSTR se zaměřuje například na komunistický převrat v únoru 1948, politické procesy padesátých let, babický případ nebo emigraci po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968.