Maláčová navrhuje zvýšit minimální mzdu na 14 700 korun, odbory chtějí ještě víc

#Domácí

Publikováno: 3.9.2019

S předáky se v úterý sešli kromě Maláčové i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček a ministr kultury Lubomír Zaorálek (oba ČSSD). Podle ministryně práce o zvýšení minimální mzdy a platů bude jednat vedení vládní koalice. Termín jednání ještě není, dodala ministryně. Tripartita by se měla kvůli růstu platů sejít 9. září, kvůli návrhu rozpočtu na příští rok pak o týden později.

Odbory spojují vyjednávání o platech s debatou o minimální mzdě. Požadují její zvýšení o 1 650 korun.

Na růst platů mají předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Asociace samostatných odborů (ASO) ale odlišný pohled. ČMKOS požaduje pro učitele přidání o 15 procent, pro neučitelské profese a zdravotníky o deset procent a pro ostatní o osm procent, a to do tarifů, tedy do základu příjmu, a ne do odměn. Usiluje také o zrušení platové tabulky pro nejhůř placené. Polepšili by si tak třeba pracovníci v kultuře či sociálních službách. S výraznějším zvýšením příjmů lidí, kteří vydělávají nejméně, ASO souhlasí. Navrhuje pak přidat do tarifů 1 500 korun, a to všem zaměstnancům stejně.

Schillerová počítala v návrhu rozpočtu na příští rok původně s růstem platů o dvě procenta. Podle srpnových odhadů jejího úřadu by ale průměrná inflace měla příští rok dosahovat 2,4 procenta. Ministryně financí tak záměr upravila a navrhuje přidat tři procenta.

Ve veřejné správě a službách pracovalo loni 640 700 lidí - učitelů, hasičů, zdravotníků, úředníků, policistů a dalších profesí. Průměrný plat se dostal na 35 437 korun. Proti roku 2017 se v minulém roce zvedl o 10,8 procenta. Naposledy se platy zvyšovaly letos v lednu. Tarify - tedy základ příjmu - se upravily od dvou do sedmi procent podle profesí, učitelům pak o deset procent. Velká část peněz pak měla putovat do odměn.