Malé strany rozhodnutí Ústavního soudu vítají. Hamáček slíbil alternativu zákona

#Domácí

Publikováno: 3.2.2021

Soudci zrušili část volebního zákona příliš krátce před volbami, stěžují si někteří politici v prvních reakcích na rozhodnutí Ústavního soudu a připomínají, že volby budou už letos na podzim. Do té doby se musí poslanci a senátoři shodnout na tom, jak zákon upraví.

"Je smutné, že toto zásadní rozhodnutí přichází po třech a půl letech od chvíle, kdy přišel na Ústavní soud návrh na zrušení části volebního zákona," prohlásil předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka, kterého shodou náhod učil na právech Jan Filip, který byl nyní soudcem zpravodajem zmiňovaného zákona. "Určitě není šťastné, že rozhodnutí přichází sedm měsíců před volbami. To je bohužel velmi málo času. Kdyby se tak stalo před půl rokem, tak bych řekl, že to bylo v pořádku, měli bychom dostatek času udělat změnu," podotkl Chvojka.

Jeho sociální demokracie společně s ODS patřila v roce 2000 k těm stranám, které změnu volebního zákona prosadili. Ovšem tehdy byla ČSSD velkou stranou s několika desítkami poslanců, nyní jich má čtrnáct.

Postup soudu kritizoval také Daniel Kroupa, v minulosti předseda Občanské demokratické aliance a v posledních letech vysokoškolský učitel. "Samotný fakt, že se pravidla mění v průběhu soutěže je problematické," prohlásil Kroupa, který naráží na to, že už běží volební kampaň pro podzimní volby a strany zvolily taktiku, která vychází z nynějšího zákona. I proto například vytvářejí koalice, protože nynější zákon je pro samotné strany s menším počtem voličů velmi nevýhodný. 

Mezi takové strany patří například Starostové a nezávislí (STAN), jejichž senátor Jan Horník však rozhodnutí ústavních soudců vítá. Stejně jako řada dalších politiků menších stran. Horník tvrdí, že mu nijak nevadí, jestli pro jeho STAN bude nově upravený zákon výhodnější nebo méně výhodný. Za nejdůležitější považuje to, že nyní už by měl mít každý hlas voliče stejnou váhu. Dosud byly menší při přepočtu hlasů na poslanecké mandáty znevýhodněny.

"Je to nesporně úspěch, i když nám Ústavní soud nevyhověl ve všech vydáních," byla první slova Horníka pro Českou televizi. Senátor Horník patřil právě ke skupině politiků, kteří se na Ústavní soud v roce 2017 s žádostí o změnu zákona obrátili. "Hlavně, že vypadla d΄Hondtova metoda, která nás, hodně malé subjekty, poškozovala," zmínil senátor metodu, která právě přináší nerovnost v hlasech voličů.

Stejně tak vyjádřil spokojenost nad tím, že nyní už neplatí hranice hlasů pro koalice, které dosud byly například deset procent pro dvojkoalici a patnáct procent pro trojkoalici. Pokud strany tyto hranice nepřekonaly, tak se do Poslanecké sněmovny nedostaly. Projevilo se to i v předvolební taktice politických uskupení. Konkrétně třeba krátce před minulými sněmovními volbami padla připravovaná koalice Starostů a nezávislých s KDU-ČSL, protože zástupci obou stran se obávali, že společně nepřekonají požadovaných deset procent.

Určitě si na tehdejší atmosféru vzpomněli mnozí lidovci, kteří ve středu po oznámení rozsudku Ústavního soudu vyjadřovali spokojenost. "Vítám rozhodnutí Ústavního soudu. Námitky proti volebnímu zákonu jsme opakovaně vznášeli i na půdě sněmovny," uvedl poslanec KDU-ČSL Marek Výborný. "Doufám, že rozhodnutí povede k narovnání pokřiveného prostředí a voliči v menších krajích, kteří volí strany s výsledkem pod deset procent, nebudou diskriminováni jako doposud," přidal se předseda lidovců Marian Jurečka.

Spokojený byl i předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. "Férové volby pro všechny zúčastněné hráče jsou základem naší demokracie. Stejně jako dodržování Ústavy včetně poměrného systému," napsal Michálek na Twitter.  

Někteří jiní politici již spíše mluvili o tom, co a jak udělat dál. "Rozhodnutí Ústavního soudu mimo jiné znamená, že úkolem politických stran bude v co nejkratším čase najít řešení, podle něhož proběhnou letošní volby. ODS je na tato jednání připravena, budeme se snažit být co nejvíce konstruktivní a dosáhnout dohody napříč politickým spektrem i oběma komorami tak, aby nedošlo k další destabilizaci politického systému," uvedl předseda ODS Petr Fiala. 

V podobném duchu se vyjádřila také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. "Teď potřebujeme věcnou a rychlou dohodu stran, aby se připravila novela, která bude rozhodnutí reflektovat. Jsme připraveni," napsala na Twitteru.

"Svolám neprodleně jednaní s ostatními politickými stranami, kde ministerstvo vnitra představí možné alternativy řešení," avizoval na Twitteru vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Okamžitá jednání avizoval také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).