Malířka Kysilková: Sundat Myslbeka na AVU by bylo jako spálit mosty s minulostí
Publikováno: 8.7.2024
ROZHOVOR / Barbora Barbar Kysilková (*1983) maluje hyperrealistické obrazy. Narodila se a vyrůstala v Praze, žila v Berlíně a Oslu. Nyní žije se svým partnerem, norským spisovatelem Øysteinem Stenem, a jejich jedenáctiměsíčním synem ve švédské divočině. Proslavila se mimo jiné účinkováním v dokumentárním filmu Malířka a zloděj, natočeném podle jejího vlastního příběhu o loupeži, setkání s pachatelem a hledání nápravy. Seděly jsme v galerii QR Space na pražských Vinohradech, kde Barbora měla svou malou výstavu. Galerie měla zavřeno, přesto však vešel pán se psem, „aby se podíval. On sám je taky umělec, sice ne fotograf, ale maluje.“ Autorce pláten dlouho trvalo pána přesvědčit, že se skutečně jedná o olejomalbu, „protože to on pozná, že je to fotka, když je sám malíř“. Øystein je manžel, nebo partner? Partner. Já jsem ho sice o ruku požádala, v Indii… Co řekl? No, neřekl ano. Řekl: „Páni, tys mi opravdu dala prsten, který na sobě měla mrtvola a který prošel ohněm?“ To ho odradilo? Ne, kdepak, já myslím, že tohle je něco, co na mně má rád, do šperkařství si vybrat prstýnek pro svou družku či druha může zajít každý, ale my jsme byli v Indii ve Váránasí primárně kvůli mně, abych tam zažila jejich kremační obřady, protože toho se týká můj následný projekt, chystám se tomu věnovat mnoho obrazů. Takže já jsem měsíc ve Váránasí pozorovala, co se děje. Ty šperky zůstávají na tělech mrtvých, a to všechno se pak hází k řece na jednu hromadu popela a nad ránem tam přijdou holčičky, které to pomocí sít prohledávají a hledají…