Manipulujete s měnou, obviňují USA Čínu kvůli pádu jüanu. To jen trh, brání se Peking

#Ekonomika

Publikováno: 6.8.2019

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa reagovala na krok Pekingu označením Číny za měnového manipulátora. To otevírá cestu pro zavedení nových trestů vůči Pekingu.

"Nejnovější krok USA pravděpodobné ztíží pozici Číny při obchodních jednáních," uvedl ve zprávě analytik UBS Tao Wang. Může být podle něj také dalším důkazem toho, že americká vláda možná nechce uzavřít obchodní dohodu brzy.

Čínská centrální banka tvrdí, že pokles domácí měny je ovlivněn tržními silami. To, že banka umožnila oslabení jüanu, však zároveň vyvolává na trzích obavy, že Peking může využít devalvaci své měny jako zbraň ve stále více nákladném boji s Trumpem o snížení obchodního přebytku Číny s USA a změnu politiky týkající se technologií.

Trump minulý týden znervóznil investory překvapivým oznámením, že od 1. září zavede clo na zboží z Číny, jehož roční hodnota dovozu dosahuje 300 miliard USD. Zpráva přišla krátce poté, co v Šanghaji skončilo bez dohody další kolo jednání mezi zástupci USA a Číny o ukončení obchodní války.

Američtí představitelé si stěžují, že slabý jüan činí zboží z Číny levné. Poškozuje tak zahraniční konkurenty a zvyšuje obchodní přebytek Pekingu.

Guvernér čínské centrální banky PBOC I Kang se snažil investory uklidnit. V pondělním prohlášení slíbil, že Peking se bude nadále držet svých závazků a nevyužije směnný kurz ke svému zvýhodnění vůči konkurenci. PBOC slíbila, že bude udržovat jüan stabilní na rozumné a vyrovnané úrovni.

PBOC stanovuje každé ráno směnný kurz jüanu pro tzv. onshorový, tedy domácí trh, a umožňuje každý den domácí měně oslabit nebo posílit nejvýše o dvě procenta. Centrální banka může tlumit pohyb kurzu koupí nebo prodejem měn, nebo může nařídit komerčním bankám, aby tak učinily.

Dnes byl kurz jüanu stanoven na 6,9683 za dolar. To znamená, že měna může oslabit až na 7,1000 jüanu za dolar.

Čína slíbila, že se vyhne devalvaci z konkurenčních důvodu, tedy aby podpořila vývoz tím, že ho poklesem kurzu zlevní v zahraničí. Regulátoři se snaží, aby směnný kurz ovládaný státem lépe reagoval na tržní síly, a ty nyní podle analytiků tlačí jüan dolů. Trumpova cla vyvolala tlak na jüan kvůli obavám, že mohou oslabit ekonomický růst.

Letos v únoru jüan stoupl až na 6,6862 za dolar. Od té doby však oslabil o pět procent. To pomohlo čínským vývozcům lépe se vyrovnat se cly ve výši 25 procent uvalenými Trumpem na část čínského dovozu.

Takzvaný offshore jüan, se kterým se může volně obchodovat v zahraničí, dnes v Asii oslabil až na 7,1397 za dolar. Později část svých ztrát smazal, protože PBOC oznámila, že v Hongkongu prodávala cenné papíry v jüanech, což má zmírnit spekulativní obchody s měnou, napsala agentura Reuters.

Slabší jüan také může ohrozit snahy Číny o podporu slábnoucího ekonomického růstu. Zvyšuje totiž náklady na úvěry a podporuje odliv kapitálu ze země.

Mezinárodní měnový fond před necelými třemi týdny uvedl, že hodnota jüanu je v souladu s hospodářskými základy Číny. Americký dolar je však podle zprávy nadhodnocen o šest až 12 procent.

Měnový manipulátor? To už je passé

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda se však domnívá, že Čína se v současné situaci snaží situaci spíše uklidnit a obchodní válku zmírnit. Zatímco v pondělí stanovil Peking referenční kurz na nejslabší úroveň od loňského prosince, v úterý v rámci každodenního stanovování kurzu vůči dolaru nastavil měnu na silnější úroveň, než jakou trh očekával.

"Peking tím z hlediska trhů vyslal signál, že myslí svá slova vážně, když říká, že se k měnové válce neuchýlí," uvedl Kovanda. 

"Čína dlouhá léta svoji měnu objektivně manipulovala, aby nahrávala svým vývozcům. Takové její jednání je však v současnosti do značné míry passé. A opět to dokládá dnešní krok Pekingu, který se k žádné měnové válce strhnout nenechává a je naopak konstruktivní silou, jež dalšímu propadu své měny brání s nad očekávání silnou vehemencí," vysvětluje.

Dodává také, že v uplynulém desetiletí některé země a ekonomické celky - Švýcarsko, Jižní Korea a Tchaj-wan - manipulovaly svoji měnou spíše než Čína, aniž by o nich ovšem Washington mluvil jako o manipulátorech měny.