Maršál Žukov si německým nábytkem naplnil sedm vagónů. Na Ukrajině ruská armáda krade všechno
Publikováno: 3.6.2023
Vojenské rabování se ve válkách objevuje po celou historii. Pohled na ruské vojáky, kteří zabíjejí a rabují na Ukrajině, se ale výrazně liší od ostatních ozbrojených konfliktů posledních desetiletí. To, co ruské útočníky odlišuje, je jejich arogance a chamtivost. Článek na webu Euromaidanpress, jehož autorem je historik Roman Ponomarenko, podává zajímavé shrnutí, jak to s počínáním armád ruské říše (byť ten státní útvar měl různé názvy) v posledních více než sto letech bylo. Případy rozsáhlého vojenského rabování byly zaznamenány i za vlády posledního cara. Historici připomínají bezohlednost ruské armády při jejím postupu do Haliče. Hlavní město Lemberg (nyní Lvov) tehdy padlo do ruských rukou 3. září 1914. Po převzetí moci v Petrohradě a Moskvě v říjnu 1917 vybudovali bolševici zcela novou armádu, která měla komunistickou revoluční myšlenku přenést do celého světa. Leninova strana začala vyvlastňovat soukromý i státní majetek a cennosti pod heslem "Ukradněte, co už bylo ukradeno!". Zabavené prostředky a majetek pak byly použity na podporu režimu, dotování "světové revoluce" a nákup zbraní. Zmíněná věta byla pronesena 16. ledna 1918, kdy na III. sjezdu sovětů vystoupil donský kozák právě s tímto heslem: "Ukrást, co už bylo ukradeno!". Lenin později tuto větu několikrát citoval. Rudá armáda se stala nástrojem masových krádeží, což do jejích řad přitahovalo spodinu společnosti. Mnozí zločinci se dobrovolně přihlásili do armády ne kvůli revolučním myšlenkám, ale aby získali zbraně a měli právo rabovat. Do prosince 1921 bolševici prodali různým západním kupcům šperky a cennosti v hodnotě 1,2 miliardy dolarů (přibližně 120 miliard dolarů v současných…