Martin Palouš: Havel chtěl Klause vypoklonkovat, byli jsme trochu blbí a v podstatě amatéři

Publikováno: 26.8.2026

ROZHOVOR / Proč chtěl Havel prezidentskou funkci přenechat Dubčekovi? A jak se hodlal zbavit Václava Klause? K takovým a podobným otázkám se mi v rozhovoru pro knihu „Disidenti u moci. Česká cesta ke svobodě a demokracii“ vyjádřil filosof, diplomat a signatář Charty 77 Martin Palouš, mimo jiné bývalý velvyslanec v USA a při OSN. „Byli jsme i trochu amatéři,“ prohlásil bez nadsázky. Inspirativní knihu, kterou vydalo nakladatelství Bourdon, můžete zakoupit v našem e-shopu. Jak jsi prožíval rok 1989? Byl to i pro tebe onen pověstný „annus mirabilis“? V lednu 1989 přišel Palachův týden a v celém sovětském bloku se začaly dít věci. Poláci měli svůj kulatý stůl a bylo jasné, že ani Maďaři nechystají revoluci, ale změny tam proběhnou jakousi dohodou s Kádárovým režimem. Když později filosof, sociolog a politolog Ralf Dahrendorf vydal roku 1990 své Úvahy o revoluci v Evropě, byla to vlastně reakce na otázku, kterou mu položil ve Varšavě komunistický prezident Wojciech Jaruzelski: K čemu to všechno směřuje? Když jsme po pádu komunismu jeli na první schůzku budoucího Visegrádu, což bylo v Bratislavě, tak členy polské delegace byli paradoxně Jaruzelski i Adam Michnik. Na Polsko tudíž černobílý pohled nefungoval. Rok 1989 měl svá česká specifika, třeba i tím, že se Československo zpožďovalo za vývojem v Polsku, Maďarsku i východním Německu. V roce 1989 se v Evropě hodně mluvilo o tom, jestli se komunistické země ovládané Moskvou rozdělí na dvě skupiny: první, která přikročí ke změnám, a druhou, která zůstane jakýmsi sovětským skanzenem. Pak přišla v listopadu 1989 sametová…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace