Masakr v Praze má americký rukopis. Ukázal ohromný pokrok v práci policie
Publikováno: 23.12.2023
ANALÝZA / Muž zabije rodiče. Ozbrojený po zuby vnikne do univerzitní budovy. Začne střílet na náhodné lidi a mnoho z nich připraví o život. Pak vyleze na střechu. Skrytý za ochozem pomocí pušky s optikou vraždí náhodné kolemjdoucí, včetně policistů. Ti ho hledají, výstřely však není slyšet. Nedostatečně vyzbrojení strážci zákona se krčí za automobily a pokoušejí se opětovat palbu. Do akce se zatím snaží zapojit ozbrojení amatéři. To není popis čtvrtečního útoku v Praze, ale bezmála 60 let starého amerického masakru v texaském Austinu z 1. srpna 1966. Trval dvě hodiny a osamělý střelec Charles Whitman během něj zavraždil 15 osob a dalších 31 zranil. Mezi dalšími oběťmi byla pak jeho matka a manželka. Zločinec, který se rozhodl zaútočit na pražskou filozofickou fakultu, měl na své řádění podstatně méně času. Podle policie byl eliminován během 15 minut. Většinu obětí si tak připsal během prvotního útoku uvnitř školy a ze střechy se mu patrně podařilo zranit tři osoby. V případě Whitmanova útoku byl poměr obětí zasažených uvnitř budovy a vně de facto opačný. Jediným štěstím v neštěstí je fakt, že ho pražský vrah díky rychlé reakci policie venku nestihl napodobit. Bývalý americký mariňák Charles Whitman se rozhodl skoncovat se životem poté, co začal trpět značnými psychickými problémy, způsobenými možná rostoucím nádorem na mozku. Obrátil se na psychiatra, ale ten mu nedokázal pomoct. Svůj čin v dopisu na rozloučenou vylíčil jako důsledek pocitů bezmoci, bezradnosti a narůstajících představ o spáchání násilného činu. Proč se rozhodl vzít s sebou na onen svět…