Mateřský jazyk, sčítání lidu a jiné pohromy

<p><img width="512" height="288" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/scitani.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Český statistický úřad" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/scitani.jpg 512w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/scitani-300x169.jpg 300w" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" /></p>Uvést při letošním sčítání lidu svůj mateřský jazyk je povinné pod sankcí 10 000 Kč. Sčítání se musí účastnit všichni v Česku na konci března dlouhodobě žijící místní občané i cizinci. Podle platného zákona zajistí statistici výmaz nebo zničení osobních údajů, jakmile pomine účel, pro který byly zpracovány, nejpozději však do března 2023, a anonymizované údaje ze sčítacích formulářů předají v elektronické podobě k trvalému uložení do Národního archivu na pražském Chodově. I při sčítání lidu v roce 1930 bylo nezbytné uvést mateřský jazyk, i tehdy pod pokutou 10 000 Kč, a dokonce i pod hrozbou až tříměsíčního vězení. O patnáct let později, v roce 1945, Československo třemi prezidentskými dekrety všem, kdo v prosinci 1930 uvedli němčinu, pokud nedokázali, že spadají pod některou z nemnoha přísných výjimek, bez náhrady zkonfiskovalo veškerý jejich majetek a odebralo československé občanství. Více než třem milionům občanů Československé republiky, ale i občanům Švýcarska, Lichtenštejnska a dalších států. Údaje o mateřském jazyce každého z občanů a zde dlouhodobě pobývajících cizinců měly tehdy úřady k dispozici a v Národním archivu je má stát ve stovkách kartonů uložené neanonymizované dodnes. Tehdejší československý zákon o sčítání lidu z roku 1927 statistikům ani anonymizaci osobních údajů neukládal, ale to ještě ani český zákon z roku 1999. Anonymizace je povinná až podle posledního zákona z roku 2020 a předchozího z roku 2009. Za neprovedení nebo nedokonalé provedení anonymizace žádnému úřadu ani jeho zaměstnancům nehrozí žádná sankce. A elektronická data jsou navíc neposedná a umí zmizet z dohledu, nevyjímaje archivy, třebaže národní. Doufejme proto, že současníci a jejich potomci budou ve volbách navždy volit jen tak, aby nedostatečná anonymizace osobních údajů o mateřském jazyce, v budoucnu možná snadněji prolomitelná, nebyla zneužita. Vždyť Česko, které je nástupnický stát Československa, s tím má neblahou zkušenost. Ing. Petr Javůrek je předsedou spolku Enfant terrible Tchéquie, jehož účelem je mimo jiné pomoc osobám poškozeným státem a orgány veřejné moci při výkonu veřejné správy.

Publikováno: 13.4.2021

Český statistický úřad

Uvést při letošním sčítání lidu svůj mateřský jazyk je povinné pod sankcí 10 000 Kč. Sčítání se musí účastnit všichni v Česku na konci března dlouhodobě žijící místní občané i cizinci. Podle platného zákona zajistí statistici výmaz nebo zničení osobních údajů, jakmile pomine účel, pro který byly zpracovány, nejpozději však do března 2023, a anonymizované údaje ze sčítacích formulářů předají v elektronické podobě k trvalému uložení do Národního archivu na pražském Chodově. I při sčítání lidu v roce 1930 bylo nezbytné uvést mateřský jazyk, i tehdy pod pokutou 10 000 Kč, a dokonce i pod hrozbou až tříměsíčního vězení. O patnáct let později, v roce 1945, Československo třemi prezidentskými dekrety všem, kdo v prosinci 1930 uvedli němčinu, pokud nedokázali, že spadají pod některou z nemnoha přísných výjimek, bez náhrady zkonfiskovalo veškerý jejich majetek a odebralo československé občanství. Více než třem milionům občanů Československé republiky, ale i občanům Švýcarska, Lichtenštejnska a dalších států. Údaje o mateřském jazyce každého z občanů a zde dlouhodobě pobývajících cizinců měly tehdy úřady k dispozici a v Národním archivu je má stát ve stovkách kartonů uložené neanonymizované dodnes. Tehdejší československý zákon o sčítání lidu z roku 1927 statistikům ani anonymizaci osobních údajů neukládal, ale to ještě ani český zákon z roku 1999. Anonymizace je povinná až podle posledního zákona z roku 2020 a předchozího z roku 2009. Za neprovedení nebo nedokonalé provedení anonymizace žádnému úřadu ani jeho zaměstnancům nehrozí žádná sankce. A elektronická data jsou navíc neposedná a umí zmizet z dohledu, nevyjímaje archivy, třebaže národní. Doufejme proto, že současníci a jejich potomci budou ve volbách navždy volit jen tak, aby nedostatečná anonymizace osobních údajů o mateřském jazyce, v budoucnu možná snadněji prolomitelná, nebyla zneužita. Vždyť Česko, které je nástupnický stát Československa, s tím má neblahou zkušenost. Ing. Petr Javůrek je předsedou spolku Enfant terrible Tchéquie, jehož účelem je mimo jiné pomoc osobám poškozeným státem a orgány veřejné moci při výkonu veřejné správy.
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace