McMaster ve svých pamětech tepe Trumpa, ale zdaleka nejen jeho
Publikováno: 29.8.2024
KOMENTÁŘ / Když se řekne, že vyšla kniha, v níž někdo z administrativy Donalda Trumpa odhaluje zákulisí jejího fungování a přináší skandální či alespoň nelichotivá odhalení o bývalém prezidentu, chtělo by se odpovědět jen: „Další?“ Paměti bývalého prezidentova poradce pro národní bezpečnost generála H. R. McMastera jsou ale výjimečné hned v několika věcech. Významně se totiž liší od textů vydaných ziskuchtivými skandalisty, ale i od serióznějších Trumpových kritiků, kteří ovšem práci pod ním vzali právě proto, aby ho „korigovali“. McMaster už v krátké předmluvě varuje, aby čtenář ke knize přistupoval obezřetně. Uvádí, že sám jako historik s texty podobné povahy, tedy egodokumenty, pracuje opatrně. Je to jednak proto, že autor ani přes nejlepší snahu nemusí situaci popisovat objektivně, ale i proto, že čtenáři jeho dílo budou vnímat v kontextu svých předsudků a názorů. Ani neschopa, ani génius Autor proto výslovně uvádí, že paměti napsal jen proto, aby vypověděl příběh tak, jak jej ze svého úhlu viděl. Říká to proto, že si je vědom, že Trumpovi kritici v nich budou hledat potvrzení toho, že jde o člověka neschopného vykonávat úřad prezidenta, kdežto jeho fanoušci naopak důkazy jeho geniality. McMaster sám se zjevně nesnaží obhajovat ani jedno stanovisko. Vyzdvihuje například Trumpovu možná instinktivní snahu změnit americkou zahraniční politiku, vůči jejímuž výkonu je kritický i McMasters. Píše o tom, že pozici v Trumpově vládě přijal nikoliv proto, aby „ochránil Trumpa před Trumpem“, ale aby mu pomohl naplnit jeho vizi. Proto se také kriticky vyjadřuje o Johnu Kellym a Jamesi Mattisovi, které vidí…