Merkelová se dohodla se spolkovými zeměmi na konci uhlí. Vzácný les zůstane nedotčený
Politici se znovu shodli na plánovaném datu ukončení spalování uhlí v roce 2038. Dohoda se týká čtyř spolkových zemí.
Publikováno: 16.1.2020
Politické jednání, kterého se účastnilo několik ministrů z koaličního kabinetu kancléřky Angely Merkelové (Křesťanskodemokratická unie, CDU), trvalo v Berlíně šest hodin. V noci na čtvrtek vláda regionům potvrdila přislíbenou kompenzaci ve výši celkem 40 miliard eur (asi bilion korun).
Politici se znovu shodli na plánovaném datu ukončení spalování uhlí v roce 2038. To již na začátku loňského roku navrhla takzvaná uhelná komise německé vlády (celým názvem Komise pro růst, strukturální proměnu a zaměstnanost), která se skládá ze zástupců průmyslu, odborů, ekologů a politiků. Nejpozději v roce 2029 by ale měli Němci prověřit, zda se jim s uhlím nepodaří skončit již o tři roky dříve.
Německo takzvaným odklonem od uhlí (v originále zvaném Kohleausstieg) usiluje o snížení emisí skleníkových plynů na úroveň o 55 procent nižší, než byla na začátku 90. let minulého století. Stihnout by to mělo do roku 2030. "Je to důležitý průlom," komentoval jednání Armin Laschet (CDU), premiér sedmnáctimilionového Severního Porýní-Vestfálska. "Lidé v dotčených oblastech na východě i na západě na to dlouho čekali," řekl médiím.
Výpadek způsobený vypojením tepelných elektráren by podle dohody měla nahradit urychlená výstavba obnovitelných zdrojů energie i rozvodové soustavy. "Další dvě plynové elektrárny by měly nahradit ztrátu velkého množství energie v lokalitách uzavíraných elektráren, například v Jänschwalde," píše se v dokumentu, který výstupy schůzky shrnuje.
Hambi zůstává
Netknutý by podle dohody měl zůstat také Hambašský les nedaleko Kolína nad Rýnem. Ten se v minulosti stal dějištěm sporu mezi těžební společností RWE a aktivisty. Ti se snažili bránit rozšíření těžby uhlí do území tohoto lesa z hlediska rozmanitosti druhů a stáří stromů cenného místa. Spolková vláda dala obhájcům lesa, přezdívaného Hambi, nyní za pravdu.
Když měli les na podzim před dvěma lety opustit aktivisté, z nichž někteří se na protest připoutali ke stromům nebo v jejich korunách trávili dlouhé týdny, zemřel zde také na následky pádu ze stromu sedmadvacetiletý novinář.
Částka celkem 40 miliard eur by měla zasaženým regionům pokrýt náklady na strukturální proměnu energetiky i hospodářství obecně. Až do roku 2043 by z ní měl stát vyplácet zvláštní náhrady zaměstnancům bývalých tepelných elektráren, ale také hnědouhelných dolů. Dohromady 14 miliard eur dostanou spolkové země přímo k užití podle vlastního uvážení, zbylých 26 miliard zde investuje přímo celoněmecká vláda.
Z nočního jednání zatím nevyplynula výše kompenzací pro energetické společnosti RWE a také EPH, kterých se uzavření elektráren dotkne. Podle informací z minulého týdne by měla německá RWE od vlády získat asi dvě miliardy eur (přes 50 miliard Kč).
Naopak koncern EPH českého miliardáře Daniela Křetínského čekají podle listu Rheinische Post ještě složitá vyjednávání. Pod EPH spadají společnosti LEAG a MIBRAG, kterým patří uhelné doly a elektrárny ve východoněmecké Lužici a Sasku-Anhaltsku.
Zákon do pololetí
Podle dohody uhelné komise jsou za rekultivaci a obnovu území zničených těžbou a spalováním uhlí zodpovědné právě tyto soukromé firmy. Žádná z nich nechtěla průběh jednání pro on-line deník Aktuálně.cz komentovat.
Jasná není ani budoucnost elektrárny Schkopau ve východním Sasku-Anhaltsku, kterou Křetínský spoluvlastní. Její druhý majitel, společnost Uniper, nabízí vypnutí Schkopau výměnou za uvedení do provozu nového zařízení. V Porúří na západě země by vybudovala moderní uhelnou elektrárnu Datteln, která je momentálně ve zkušebním provozu.
Uhelná komise zprovoznění Dattelnu nedoporučila, proti výměně hlasitě protestují také východoněmečtí politici. Účastníci nočního jednání, se kterými hovořil list Frankfurter Allgemeine Zeitung, ale potvrzují, že nová elektrárna nejspíš spuštěna bude. To potvrdil také Laschet, premiér Severního Porýní-Vestfálska, kde elektrárna stojí.
Další podrobnosti ujednání by měli zveřejnit ministři hospodářství a energetiky Peter Altmaier (CDU), financí Olaf Scholz (SPD) a životního prostředí Svena Schulzeová (SPD). Návrh zákona, který by měl obsahovat právě mimo jiné i výši kompenzací firmám, začne vláda projednávat nejspíš příští týden. Schválen by měl být nejpozději do poloviny letošního roku.