Mikroplasty číhají i v kuchyni. Endokrinoložky radí, čemu se raději vyhnout
Publikováno: 20.8.2026
Odborníci dosud zjistili, že mikroplasty se do lidského organismu skutečně mohou dostat a potenciálně kolovat i v krevním oběhu. Nadále se ale zkoumá, jaký dopad mohou ve výsledku mít na zdraví člověka. Pokud chcete minimalizovat případný příjem těchto mikroskopických struktur, endokrinoložky radí pár jednoduchých změn v kuchyni. Mikroplasty a nanoplasty jsou tak malé, že mohou pronikat do organismu dýchacími cestami, trávicím traktem i přes kůži. Krevní oběh pak může částice rozvádět do různých orgánů. Pozornost odborníků se soustředí zejména na bisfenoly a ftaláty, které v laboratorních a zvířecích studiích ovlivňovaly hormonální regulaci, metabolismus či reprodukční funkce. Jak se tedy chránit? Reprodukční endokrinoložka Aimee Browne doporučuje omezovat zbytečnou expozici mikroplastům, nikoli propadat obavám. Přirovnává to ke slunečnímu záření: víme, že nadměrné UV záření škodí, přesto se slunci nevyhýbáme úplně. Místo toho používáme ochranu a snažíme se vyhnout nadměrné expozici. Nejjednodušší pravidlo pro kuchyň zní: neohřívejte jídlo v plastu. Zahřívání může zvyšovat uvolňování plastových částic či chemických látek do potravin. Pokud je to možné, pro skladování, ohřev i vaření se vyplatí volit sklo a nerezovou ocel. Praktickou volbou jsou skleněné dózy s víčkem vhodným do mikrovlnné trouby nebo nerezové hrnce a pánve. Druhým krokem je omezit jednorázové plasty tam, kde existuje snadná náhrada. Místo potravinové fólie tak lze používat třeba voskované ubrousky či opakovaně použitelná silikonová víčka. Jednorázové sáčky mohou nahradit kvalitní silikonové sáčky a při nákupu ovoce a zeleniny pomohou omyvatelné textilní síťky. Smysl má i vlastní nerezová nebo skleněná láhev na pití. „Nejde o jednu konkrétní expozici, ale o celkovou…