Mingský císař-sebevrah se stal terčem cenzury kvůli srovnání se Si Ťin-pchingem

Publikováno: 20.12.2023

V polovině října byla z nabídky čínských online knihkupectví stažena připravovaná kniha pojednávající o životě posledního císaře dynastie Ming (1368–1644), známého pod názvem panovnické éry jako Čchung-čen. Oficiálně kvůli „problémům s tiskem“, na internetu se však okamžitě objevily spekulace o cenzuře. Podle nich se knize stalo osudným srovnání císaře se současným prezidentem Si Ťin-pchingem. Kauza neunikla pozornosti komentátorů na sociálních sítích i v čínské komunitě v zahraničí. Následná cenzura diskusí na toto téma v samotné ČLR jen posílila nechtěné propojení mezi úřadujícím generálním tajemníkem komunistické strany a císařem, jemuž je současnými historiky připisován kromě tragického osudu i lví podíl na zániku poslední dynastie ovládané etnickými Číňany. Vršit chybu na chybu Problematická se zdála být především obálka knihy. Jedná se o druhé vydání studie z roku 2016, jejímž autorem je nedávno zesnulý uznávaný historik Čchen Wu-tchung (1935–2023). První vydání neslo podtitul „Poslední dny mingské říše“, na obálce byla černobílá archivní fotografie zobrazující pekingský park Ťing-šan, kde dodnes stojí strom, na němž se panovník údajně oběsil. Nové vydání zdobila oprátka obtočená kolem prvního znaku císařova jména, pod ní pak velký nápis „Panovník, který svými činy přivedl dynastii k záhubě: zaslepeně vršil chybu na chybu a čím víc se snažil, tím byla říše blíže zániku“. Podle komentátorů to bylo právě toto shrnutí historického odkazu posledního mingského vládce, které vedlo ke stažení publikace. Projekt China Digital Times shromáždil převážně sarkastické komentáře na toto téma, které se objevovaly například v diskusích na literárních fórech nebo Muskově síti X; na Weibo a dalších čínských platformách bylo téma blokováno spolu se…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace