Ministr Blažek žádá změny u žalobců, kteří prověřují i jeho samého kvůli manipulacím

#Domácí

Publikováno: 2.8.2022

Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu už druhý rok prověřují, zda šéf jihomoravské ODS Pavel Blažek za milionové provize manipuloval s majetkem Brna. O podezření z korupce při privatizaci městského majetku a účasti dalších členů brněnské buňky strany vypovídá jejich někdejší blízký spolupracovník Pavel Hubálek, dnes stíhaný. Kauzu dozorují žalobci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

Blažek jakékoli zapojení do nelegální činnosti dlouhodobě odmítá. Stejně jako to, že by post ministra spravedlnosti ve vládě svého stranického šéfa Petra Fialy využíval k ovlivňování žalobců. Dotazy zaslané nyní redakcemi Aktuálně.cz a HN si přečetl, ale neodpověděl.

"Já se budu vyjadřovat k práci státního zastupitelství minimálně. Zeptejte se Lenky Bradáčové, Pavla Zemana nebo Ivo Ištvana, jak jsem nezasahoval do jejich práce," řekl už v prosinci pro Seznam Zprávy s odkazem na špičky systému českých žalobců. 

Právě šéf olomouckých státních zástupců Ištvan po jednáních s Blažkem v březnu rezignoval. Jeho nástupcem jmenoval ministr v polovině července bývalého kroměřížského žalobce Radima Daňhela. Navíc se začal k práci olomouckého zastupitelství vyjadřovat. Jeho stav označil za "neuspokojivý, místy až znepokojující". Přestože s tím nesouhlasí jeho předchozí vedení ani nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.

Blažek tvrdí, že si k tomu nechal vypracovat detailní analýzu, ze které nyní vychází. "Nový vrchní žalobce bude postaven před nelehký úkol neblahý stav změnit," uvedl po setkání s Daňhelem na webu ministerstva 8. července.

Ve stejný den o analýzu požádaly Aktuálně.cz a HN mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepku. Zároveň podaly žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Po opakovaných urgencích dostaly reakci o pět dnů později, než kolik stanoví zákonná lhůta. A bez textu analýzy.

Důležitá analýza v ústní formě

"Výsledky analýzy byly představeny v ústní formě na poradě ministra spravedlnosti. Tyto závěry pak byly promítnuty do tiskové zprávy zveřejněné na webu ministerstva," odepsal šéf oddělení styku s veřejností Jacek Morávek. Odkázal na tiskovou zprávu, kterou reportéři zmiňovali už v žádosti, aby přiblížili, na jaký dokument se ptají.

"Postup ministerstva je skandální, jde o hrubé porušení zákona. Je to, jako kdyby místo vydání stavebního povolení na rodinný domek předal úředník stavebního úřadu žadateli brožuru o rodinných domcích," uvedl spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek, bývalý poslanec a obecní zastupitel. "Je otázka, zda nejde o zdržovací taktiku a zda se na ní podílí i samotný ministr," dodal.

Analýzu přitom nedostal ani nejvyšší státní zástupce Stříž, který je za žalobce odpovědný. "Upřímně si myslím, že existuje pouze v podobě, v jaké byla prezentována médiím," řekl HN a Aktuálně.cz. Na Blažkovy výroky chce nyní Nejvyšší státní zastupitelství reagovat vlastní analýzou.

Důvod, proč ministerstvo analýzu redakcím nezaslalo, mluvčí Řepka neobjasnil. Nereagoval ani na dotazy, kdo ji připravil a ministrovi prezentoval. Redaktorům doporučil podat další žádost o informace.

Protikorupční experti uvádějí, že údaje o špatné práci olomouckých žalobců zveřejněné na webu ministerstva se zdají být založené na nerelevantních číslech a nejasné metodice. Za zavádějící a kusá označil čísla i nejvyšší žalobce Stříž, podle kterého nelze říci, že by olomoucký tým pracoval špatně.

"Srovnání se jeví jako účelové a působí podobně jako snaha ministryně Marie Benešové znevěrohodnit práci vrchních státních zastupitelství. Její argumenty vzbuzovaly veřejné pohoršení a obavy z ovlivňování státního zastupitelství ve stínu kauz Andreje Babiše," řekl Ondřej Kopečný, ředitel Transparency International. Benešová stála v čele ministerstva jako nestranička za ANO, jeho předseda Babiš čelí korupční kauze kvůli dotacím na farmu Čapí hnízdo.

Na další změny nesmí mít Blažek vliv

Proti Blažkovým číslům se ohradili Ištvan i jeho náměstek Pavel Komár, který rovněž rezignoval. "Kritiku na základě porovnání neporovnatelných údajů a neúplných informací zásadně odmítám, ale s ohledem na svoji rezignaci ji už nebudu blíže hodnotit," reagoval pro HN na Blažkova slova.

Jestli Daňhel reformu olomouckého úřadu skutečně zahájí, zatím jasné není. "Případné změny jsou zcela v mé kompetenci. Neočekávám ani nepředpokládám, že by ministerstvo mělo konkrétní požadavek, jaké změny provést," odpověděl redakcím na dotaz, zda se na něčem s Blažkem domluvil. Odmítl komentovat analýzu i to, zda ministr není ve střetu zájmů.

Stříž si podle svých slov nemyslí, že by Blažek ve střetu zájmů byl. Ke změnám v Olomouci řekl, že ministr má právo jmenovat na jeho návrh vrchního státního zástupce. Na další personální změny uvnitř týmu ale vliv mít nesmí.

"Může říct, jaké jsou jeho představy. Těmi ale vrchní státní zástupce není vázán. Nemyslím si, že by bylo dobře, kdyby odečítal ministrovi ze rtů a dělal, co se mu líbí. Daňhel se opakovaně vyjádřil, že se nejprve musí seznámit se stavem a teprve podle toho přijme svá vlastní opatření," řekl Stříž.

Policejní prověřování Blažka a jeho spolupracovníků

Diskutovaná analýza se zaměřila na olomoucký odbor závažné hospodářské a finanční kriminality. Uvádí, že v porovnání s pražskými kolegy podává málo obžalob. I to považuje Stříž za zavádějící. "Ty věci se nedají nacpat pod statistické ukazatele. Jsou obsáhlé. Jeden rok se zažalují, za další dva roky se soudí. Statistické údaje jsou jen jedním z možných měřítek. Rozhodně nejsou vypovídající z hlediska objektivního posouzení," řekl. 

Navíc upozornil, že trestní kauzy jsou jen jednou částí práce vrchního státního zastupitelství. Výsledky dalších čtyř odborů ale tisková zpráva neuvádí. Zda se jim ministerstvo věnovalo, není jasné.

V odboru závažné hospodářské a finanční kriminality v Olomouci pracuje i žalobkyně Petra Lastovecká. Právě ona dozoruje prověřování Blažka a jeho blízkých spolupracovníků - nynějšího náměstka na ministerstvu Radomíra Daňhela, brněnské primátorky a někdejší Blažkovy koncipientky Markéty Vaňkové či jejího náměstka Roberta Kerndla.

Podle šesti zdrojů Aktuálně.cz a HN detektivové prověřují skupinu kvůli podezření z ovlivňování privatizací a pronájmů lukrativních městských bytů a nebytových prostor v době, kdy na radnici Brno-střed vládla ODS.

Blažek i jeho spolupracovníci vinu odmítají. Ministr se už dříve pokoušel případ znedůvěryhodnit i útoky na olomoucké žalobce. Vyčítal jim zásah na Úřadu vlády v červnu 2013, který vedl k pádu kabinetu Petra Nečase z ODS, v němž byl rovněž ministrem spravedlnosti.

Policisté pod Ištvanovým dozorem rozplétali vztahy kolem vysoce postavené úřednice Jany Nagyové. "Již osm let nejsou státní zástupci schopni prokázat oprávněnost trapného zásahu proti vládě. Spoléhat na to, že se VSZ Olomouc řídí ve své činnosti právem, i proto nelze," napsal loni Blažek na facebookové stránky brněnské ODS.

Pavla Hubálka, který v kauze privatizací usiluje o status spolupracujícího obviněného, Blažek označuje za podvodníka, který se lží pokouší vyvinit. Aby se spolupracujícím obviněným Hubálek mohl stát a získal nižší trest, musí se jeho informace ukázat u soudu jako pravdivé.

Kvůli další analýze Blažek zablokoval soudce

V posledních týdnech odmítl Blažek jmenovat i nového místopředsedu pro trestní úsek Krajského soudu v Brně. Tedy instituce, která by v případě, že prověřování ministra či jeho spolupracovníků skončí obžalobou, kauzu soudila.

Předseda krajského soudu Milan Čečotka navrhl do této funkce soudce Aleše Novotného známého ukládáním přísných trestů. V minulosti poslal do vězení například podnikatele Shahrama Zadeha za masivní daňové úniky. Navzdory tomu, že podle svých kolegů čelil nebývalé cílené kampani. V roce 2016 se ho 27 ze 29 soudců trestního úseku soudu zastalo a jeho tehdejší šéf ho označil za soudce s vynikajícími výsledky.

Blažek ho místopředsedou pro trestní úsek jmenovat odmítl. I v tomto případě má podle serveru Česká justice rozhodnutí podloženo analýzou. Ta údajně dokládá, že Novotného senát rozhodl o vině lidí, které vyšší instance následně obžaloby zprostila a stát za to vyplatil čtyři miliony korun na odškodném.

Ani tuto analýzu ale ministerský mluvčí Řepka neposkytl. Není jasné, na čí popud ji ministerstvo zadalo, kdo ji zpracoval a proč zrovna v případě Novotného. Novotný na dotazy redakcí nereagoval.