Ministr obrany navrhuje v krizi posílení pravomocí premiéra na úkor parlamentu

#Domácí

Publikováno: 30.3.2020

Pokud by se návrh uskutečnil, stav ohrožení státu nebo válečný stav by mohla vyhlásit samotná vláda nebo premiér, aniž by tento akt vyžadoval potvrzení parlamentem v pevném časovém limitu.

V předkládací zprávě k úpravě se píše "že v neodkladných situacích, za nichž by se nemohl/nestihl sejít Parlament České republiky, by mohl být vyhlášen stav ohrožení státu: vládou na návrh předsedy vlády, přičemž Parlament České republiky by toto rozhodnutí při nejbližší příležitosti potvrdil, nebo zrušil;  v případě okolností opravňujících k vyhlášení stavu ohrožení státu by v neodkladné situaci tento stav mohl vyhlásit také předseda vlády, přičemž vláda by jeho rozhodnutí musela do 48 hodin schválit a Parlament České republiky by jej potvrdil, nebo zrušil s konečnou platností na nejbližší schůzi."

Co přesně je "neodkladná situace", se v dokumentech nespecifikuje. Ministr Metnar se odvolává na to, že věc předkládá na základě usnesení vlády z prosince 2015. V té době zemi vedl Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš byl ministrem financí. Návrh se podle něj pokouší řešit některé slabiny českého ústavního systému. Metnarem navrhované zvýšení pravomocí vlády projednala Bezpečnostní rada státu státu letos 2. března, deset dnů před tím, že Andrej Babiš se svými ministry vyhlásil nouzový stav.

Zásadní změna, která může oslabit parlament, se na stůl dostává během nouzového stavu, aniž by bylo jasné proč. Připomínkové řízení, v němž by se k návrhu mohla vyjádřit ministerstva a další instituce, navrhuje Metnar nahradit projednáním na schůzi Bezpečnostní rady státu kvůli "povaze a citlivosti předkládaného materiálu". Té předsedá premiér Andrej Babiš.

Již tak rozšířené pravomoci vlády

Již nouzový stav dal vládě rozsáhlé pravomoci na úkor parlamentu. Kvůli zmírnění šíření koronaviru došlo k uzavření hranic, omezení svobody pohybu, zavřít musela řada firem.

"S nouzovým stavem je spojen potenciál poměrně masivního zasahování do základních práv občanů, respektive do jejich běžného života. Proto by jeho prodloužení mělo být spojeno s důkladným vysvětlením dosavadních kroků vlády. Zdůvodněním, proč a k čemu je prodloužení nezbytné, jaký má vláda scénář dalšího postupu v uvolňování restrikcí atd. Bez takové analýzy se dá k prodloužení nouzového stavu těžko vyslovit, zvláště deset dnů před tím, než to bude aktuální. Každopádně, aby sněmovna neztratila nad kroky vlády kontrolu, nemělo by prodloužení přesáhnout například dva týdny," řekl Respektu ústavní právník Jan Kysela.

Babiš: nebudeme o tom jednat

Metnarův návrh by vládu ještě více posílil, vedle standardního připomínkového řízení k němu neproběhla ani žádná politická debata. Kritice omezování role parlamentu pod rouškou potlačení epidemie aktuálně čelí maďarská vláda premiéra Viktora Orbána. Ta prosadila nouzový stav bez omezení, vládu ministrů prostřednictvím výnosů, až pětileté vězení za šíření "fake news a dohadů" a až osmileté vězení za nerespektování karantény.

Ač Metnar v pondělí požádal o zařazení své zprávy na program vlády, premiér Andrej Babiš v reakci na dotaz Aktuálně.cz a Respektu tvrdí, že nic takového se nechystá a že o Metnarově aktivitě netuší. "Nic o tom nevím. Nebudeme to projednávat," říká.

"I v případech, kdy se nemůže scházet Poslanecká sněmovna jako celek, stále existují varianty, kdy jejím jménem může vystupovat volený orgán sněmovny. Podobně jako v případě evropské legislativy rozhoduje Výbor pro evropské záležitosti jménem celé sněmovny, může ji v době krize zastoupit výbor s patřičnou odborností. Ostatně tuto variantu připouští i samotný materiál ministerstva obrany. Tu však bez dalšího odůvodnění v materiálu zavrhuje a vydává se pouze cestou posílení vlády," kritizuje návrh místopředseda opozičních Pirátů Vojtěch Pikal, který na návrh upozornil.

Podle něj poslanci prokázali už v minulých týdnech, že jsou schopni se scházet i v omezeném počtu a v provizorních podmínkách.

Ministerstvo obrany samo zdůrazňuje, že navrhovaná změna by vyžadovala přijetí novely ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, kterou by musela schválit třípětinová většina všech poslanců a třípětinová většina přítomných senátorů. Ani v jedné z komor parlamentu současná vláda Andreje Babiše takovou podporou nedisponuje.