Ministr vnitra Hamáček: Havlíček do tendru na jádro nezapracoval varování služeb

#Domácí

Publikováno: 12.4.2021

Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na konci března překvapivě přišel se zásadní změnou v přípravě tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Bez vědomí tehdejšího vládního jaderného zmocněnce Jaroslava Míla se rozhodl zaslat část nehotové zadávací dokumentace tendru společně s bezpečnostním dotazníkem čtyřem zájemcům o dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. A to včetně Rosatomu, před kterým opakovaně varují české tajné služby. Na tento Havlíčkův záměr upozornily redakce  Aktuálně.cz a Respektu.

Po tlaku opozice i bezpečnostních expertů následně o tomto záměru hlasovala vláda a jednala Bezpečnostní rada státu. Havlíček oznámil, že dotazník, který předtím dle něj byl těsně před odesláním, bude v následujících týdnech teprve připravovat s tajnými službami. Místopředseda vlády také uklidňuje, že v dokumentaci samotného tendru je bezpečnost dle připomínek bezpečnostních složek dobře ošetřena.

Druhý vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) má opačný názor. Jeho ministerstvo zaštiťuje skupinu složenou se zástupců ministerstev vnitra a zahraničí, kontrarozvědky BIS, rozvědky ÚZSI, Vojenského zpravodajství a Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Zásadní výhrady, které odborníci státu poskytli, Havlíčkovo ministerstvo průmyslu podle Hamáčka nezapracovalo. "Bezpečnostní zájmy státu nebyly investorem dostatečně zohledněny," napsal mimo jiné Hamáček 29. března.

Tedy v den, kdy vláda na návrh Havlíčka odvolala jaderného zmocněnce Jaroslava Míla. I on předtím kritizoval postup, v němž vláda jasně nevyloučí ruský Rosatom, který bezpečnostní složky opakovaně označily za hrozbu. Hamáček dává v dokumentu Mílovi fakticky za pravdu. "Cestou k zajištění vládou schválených bezpečnostních zájmů je neoslovení rizikových uchazečů dle vládou schváleného dokumentu," napsal Hamáček.

Tajné služby varovaly právě před uchazeči z Ruska a také z Číny, kterou Havlíček oslovit nechce. Podle Hamáčka skupina bezpečnostních expertů vedená vnitrem nemá o dalším postupu státu dostatek informací, a proto nemůže plnit svoje úkoly. Proto po Havlíčkovi žádá další údaje.

Ministr vnitra to uvedl v písemné reakci na interpelaci opoziční poslankyně a členky přípravného jaderného výboru Heleny Langšádlové (TOP 09). "V tomto případě má pravdu pan místopředseda vlády Hamáček, bezpečnostní podmínky vlády zapracovány nejsou, pan ministr Havlíček lže, a ještě to dává písemně," řekla Respektu a Aktuálně.cz Langšádlová.

Havlíček jí odpověděl také. A píše opak toho co Hamáček. "Bezpečnostní požadavky státu byly přeneseny do návrhu poptávkové dokumentace," píše mimo jiné ministr průmyslu. Podle Hamáčka ovšem to, že Havlíčkovo ministerstvo výhrady tajných služeb ignorovalo, není v souladu s prováděcí smlouvou, kterou schválila vláda. Ta upravuje vztahy mezi státem a polostátní firmou ČEZ, která má Dukovany stavět.

Hamáček: Vysoké riziko, že projekt skončí neúspěchem

Ministr vnitra v dopise rovněž zdůraznil, že kvůli nevyloučení Rusů se celý tendr může zhroutit, protože narazí na mantinely zákonů. Stát totiž chce využít bezpečnostní výjimky ze zákona a kvůli větší pružnosti výběrové řízení vypsat mimo zákon o veřejných zakázkách. To jeho znění připouští. Například ministerstvo obrany toho využívá při nákupech zbraní, aby dopředu vyloučilo nepřátelské mocnosti.

Představitel ruského Rosatomu čelí západním sankcím za podíl na otravě opozičního politika Alexeje Navalného. Společnost také obhospodařuje ruský jaderný arzenál mířící na země NATO. Havlíček se ho přes to, že firmu tajné služby označují za riziko, vyloučit zdráhá.

Proto podle Hamáčka není vůbec jasné, zda si stát před antimonopolním úřadem či nadřazenou Evropskou komisí výjimku ze zákona dovede obhájit. "Trvá zásadní připomínka poukazující na vysoké riziko, že celý projekt skončí neúspěchem kvůli nedodržení podmínek zákona o zadávání veřejných zakázek," doplnil v dokumentu Hamáček.

Jak už Aktuálně.cz a Respekt informovaly, v novém znění pravidel tendru, která Havlíček připravil dle podkladů polostátní firmy ČEZ, se naopak objevila změna, jež může Rosatomu nahrát. Dle nových pravidel totiž může společnost poskytnout licenci na svůj reaktor jiné firmě. A ta by se mohla přihlásit. Faktickým dodavatelem technologií budou ale Rusové.

Rosatom podporuje prezident Miloš Zeman

Havlíček rovněž opakovaně argumentuje, že vylučovat Rosatom dopředu není taktické, protože vyšší konkurence sníží výslednou cenu projektu. To před svým odvoláním vyvrátil vládní jaderný zmocněnec Jaroslav Míl.

S tím, aby strategickou jadernou zakázku v Česku dostali Rusové, dle průzkumu agentury STEM pro ministerstvo zahraničí souhlasí šest procent Čechů. Další šestnáct procent se k této variantě "spíše" přiklání. Kromě bezpečnostních expertů proti takovému postupu má zásadní výhrady i opozice. Velkým příznivcem ruské účasti je ovšem prezident Miloš Zeman, který bude pověřovat sestavením vlády příštího premiéra. Když Andrej Babiš nedávno připustil, že by se mohl jaderný tendr odsunout, Zemanův poradce Martin Nejedlý odcestoval jednat do Ruska s poradcem Vladimíra Putina. Trval ale na tom, že o jaderné zakázce se nebavili a šlo o zdvořilostní návštěvu a jednání o setkání obou prezidentů v budoucnu.