Mír na Ukrajině? Na papežově poselství bylo špatně skoro všechno
Publikováno: 11.3.2024
NÁZOR / Každá válka končí mírovým jednáním. Poslední vyjádření papeže Františka ale nejspíš nebylo výzvou k ukrajinské kapitulaci. Bylo výzvou k hledání cesty k poválečnému uspořádání. Problém je v tom, že přišlo ve špatnou chvíli, špatným způsobem a na špatnou adresu. Odhalilo tak nechtěně i odtrženost ideového světa náboženství od reality, když hledalo své politické ospravedlnění v místech daleko za „horizontem událostí“. Všichni normální lidé chtějí mír. Chce ho bezpochyby i papež František, který zdůraznil, že k jeho hledání je potřeba odvaha. Ukrajina by podle něj měla mít odvahu k vyvěšení bílé vlajky a jednání o ukončení války s Ruskem. Jeho slova, která jsou již nyní na Ukrajině vnímána jako bezpříkladná výzva k defétismu, mají své hluboké historické opodstatnění. Jenže zazněla ve špatnou chvíli a na špatnou adresu. Pro podporu tohoto tvrzení mohu nabídnout dva Ukrajinci opakovaně připomínané a historicky zdůvodněné argumenty, proč v současné chvíli není možné s Ruskem o míru jednat. První je, že Rusům se nedá věřit, což opakovaně prokázali. Ten druhý zní tak, že Ukrajinci bojují, aby jejich děti znovu nemusely. I to je tvrzení podmíněné historickou zkušeností. Zcela opominu přání a představy třetích zemí, předkládané mj. maďarským a slovenským premiérem, že by snad někdo zvenčí mohl situaci míru nastolit uměle. Válka se odehrává mezi Ruskem a Ukrajinou. Mezinárodní hráči mohou usnadnit jejich mírová jednání teprve ve chvíli, kdy na to obě země budou připraveny. To, že ani jedna ze stran k tomu není ochotna, vytkněme před závorku. A zopakujme si, proč. Rusko nenabízí mír, ale…