Mizí poslední africká divočina. Ptejte se zoologa Tomáše Jůnka, jenž ji chrání

"Pralesy rozparcelovali a zpřístupnili především čínští těžaři, všem včetně pytláků. Ti loví ohrožená zvířata po tunách," říká zoolog Tomáš Jůnek.

Publikováno: 29.7.2021

Mizí poslední africká divočina. Ptejte se zoologa Tomáše Jůnka, jenž ji chrání; Zdroj foto: Archiv Tomáše Jůnka

Zoolog, cestovatel a ochránce přírody Tomáš Jůnek spolu s dalšími členy české expedice Dzamba Ya Lobi  ("Prales zítřka") monitoruje od roku 2019 vliv člověka na přírodu a zvířata střední rovníkové Afriky, kde se nachází jedna z posledních afrických divočin.

Hlavním cílem expedice Dzamba Ya Lobi je monitoring živočichů i mimo chráněná území, kde výzkum běžně probíhá. Češi sbírají data i v lesích určených k těžbě dřeva nebo zlata, na plantážích nebo v oblastech používaných místní komunitou. Monitorují také pytláctví či nelegální obchod se slonovinou a luskouny. Vědecká data poskytují světovým organizacím na ochranu přírody. Expedici financuje Nadační fond Neuron.

"Místní se živí výhradně masem z lesa, na grilu končí i ohrožené druhy. Pralesy rozparcelovali a zpřístupnili především čínští těžaři, dnes do nich může každý, včetně pytláků. Číňané vytěží, co se dá, ochrana přírody je nezajímá. Střední Afrika je tak asi nejšílenější oblast pro ochranu přírody," říká Tomáš Jůnek.

Vědec působí na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity, nemalou část roku tráví na expedicích, na další misi do Afriky odjíždí v srpnu. Jeho hlavním spolupracovníkem je ochránce africké přírody a ochránce slonů Arthur Sniegon.

"S postupným zpřístupňováním pralesů fauna střední Afriky vymírá. Jen přes dvě letiště v Ženevě a Curychu míří do Evropy ročně čtyřicet tun bushmeatu, tedy masa divokých zvířat z lesa. Těžaři mají povinnost zahrazovat po těžbě všechny přístupové cesty valem, ale nedělají to, protože i oni tam budou chtít ještě někdy jet," vysvětluje český zoolog.

Rychle nemizí jen divoká zvířata, ale také jejich domov. "Kvůli dlouhodobé politické nestabilitě tu zmizely deštné lesy o velikosti Bangladéše. Pokud to půjde touto rychlostí, tak v roce 2100 tam už žádný les nebude," říká také Tomáš Jůnek.

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace