Mluvčí Československé obce legionářské: Deset let jsem si s generálem Bočkem říkal bratře
Publikováno: 11.11.2023
ROZHOVOR / S Milošem Borovičkou, právníkem, tiskovým mluvčím Československé obce legionářské, tajemníkem Roty Nazdar, ale také budoucím praporčíkem Aktivní zálohy Armády České republiky, jsme si v předvečer Dne veteránů povídali nejen o vztahu k historii, o vojenských veteránech, ale i o současnosti. Třeba o Legiovlaku, který právem patří k chloubám Československé obce legionářské. Začnu „horkou novinkou“. Vím, že jste se přihlásil do aktivních záloh. Proč? Přemýšlel jsem o tom už asi patnáct let. Měl jsem to na takovém tom seznamu „co udělat“. A po útoku na Ukrajinu jsem si řekl, že již není čas otálet, a šel na rekrutační středisko, byť to mě málem odradilo. Ale vytrval jsem. První úkony pak už byly rychlé, ale rozhodnutí, zda jsem schopen služby, trvalo vojenské nemocnici asi osm měsíců. Ne že bych byl nějak hendikepován, ale zájem byl najednou větší, než kolik lidí mohli odbavit. Už jste absolvoval i část přijímacího řízení. Jaký z toho máte dojem? Po polovině je ten dojem velice pozitivní. Nevím, jak moc se mám na tu druhou těšit nebo ne, ale měla by být ještě o něco zábavnější, protože ty první tři týdny jsou většinou na učebně a je to spíše o tom, aby lidem vysvětlili, o čem to je. Že nejde o ně samotné, ale o tým. Mně se to líbilo, ale nic mě tam nepřekvapilo. Takže kde budete sloužit, když bude potřeba? Říkal jsem si, že můžu jít někam k bojovému útvaru běhat se samopalem nebo můžu státu nabídnout něco, co umím. A to je právo a také PR, které jsem…