Mnozí skočili Íránu na špek. Přitom využil jen starého triku Moskvy
Publikováno: 14.1.2024
KOMENTÁŘ / Během anexe Krymu a agrese v Donbasu využila Moskva starého triku, kdy vlastní agresi navenek prezentovala jako „vnitroukrajinský konflikt“. Právě pozorujeme obdobný postup na Blízkém východě v případě íránských dobyvačných plánů. A opět se našlo mnoho těch, kdo propagandě agresora skočili na špek. Vojenskou okupaci Krymu, kam moskevský exprimátor Lužkov léta jezdil podněcovat separatismus místních ruských důchodců, zařídili příslušníci ruských speciálních jednotek bez označení. Napadení Donbasu zase ve spolupráci s FSB zajistili ozbrojenci v žoldu oligarchy Malofějeva, z nichž nejznámějším se stal jistý Girkin. Ten také po čase vše veřejně přiznal. Některým lidem to však myslí trochu pomaleji, případně dokonce podle moskevských not. A tak velmi dlouho ruskou agresi proti Ukrajině vykládali jako „ukrajinskou občanskou válku“. Událost, jejíž příčiny v rozhodující míře spočívaly ve vnějším zásahu, měla být interním problémem napadené země, který údajně zavinili vlastní neschopní politici a jejich západní spojenci. Tento narativ příznačně na Slovensku stále drží Robert Fico. Zda je tomu tak proto, že mu to myslí opravdu superpomalu, nebo jen nikdy neopustil noty z Moskvy, ovšem opravdu netuším. Anglický termín „plausible deniability“ byl v souvislosti s ruskými aktivitami poprvé použit u kauzy z 80. let. Sovětská KGB prostřednictvím východoněmecké STASI podněcovala publikaci článků biologa Jakoba Segala. Ten tvrdil, že virus HIV/AIDS údajně pochází ze západního výzkumu biologických zbraní. KGB ovšem byla schopna tvrdit, že se Segalem nemá nic společného. A nakonec citovala jeho články v západním tisku coby „nezávislý důkaz“, který si ve skutečnosti sama vyrobila. Podobně Rusko původně popřelo přítomnost…