Moc, o které se nikomu ani nesnilo. Sociální sítě jsou krysařem moderní doby
Publikováno: 23.1.2025
NÁZOR / Když historik Robert Proctor ze Stanfordovy univerzity vytáhl z archivu kolem roku 2000 zaprášenou studii o kampani tabákového průmyslu na popírání škodlivosti kouření, neměl tušení, že to, co drží v ruce, je něco jako návod na bombu. Americký tabákový průmysl čelil v roce 1953 možnosti úplného bankrotu. Vědecké práce nade vší pochybnost prokázaly, že kouření způsobuje rakovinu. V posledním zoufalém pokusu najali zástupci průmyslu mladého neortodoxního chlápka z „Public Relations“ jménem John Hill. Hill předložil plán, který spočíval ve vytvoření stovek různých verzí fikce a pravdy o tom, co všechno může způsobit rakovinu. Efekt byl děsivý, lidé, přehlcení směsí lží a pravdy, ztratili pozornost a zájem. Dnes se tomu říká „naklonovat pravdu“ a „flood the zone“. Oboje souvisí se schopností sociálních sítí distribuovat nám informace v různém měřítku – někomu to, někomu ono. Jako v té říkance o myšičce, co vaří kaši: Někomu hodně, někomu málo, někomu nic. To je ve stručnosti obraz toho, jak pracují moderní sociální sítě, které si udělaly byznys z toho, co lidem ukáží nebo také zatají. Oboje lze zpeněžit. A nikdo se jim nesmí dívat na prsty. Díky Hillově kampani se v USA léta naprázdno debatovalo o tom, že „kouření zabíjí“, až všichni začali být unavení: „Takže to zabíjí, no a co?“. Hill spustil kampaň, v níž populární televizní osobnosti „pochybovaly“ a „vysmívaly“ se vědeckým závěrům. Nikdo neřekl, že je to lež. Pochybnosti a odvádění pozornosti stačí k tomu, aby lidé přestali „trvat na vědě“. Vtipné skeče o kouření, „které údajně zabíjí“ jim…