Mohou noční můry skutečně zabíjet? Spánkoví experti zjišťovali, jak děsivé sny ovlivňují naše zdraví

Publikováno: 12.11.2024

Je tomu 40 let, kdy režisér Wes Craven představil světu dnes už klasické dílo hororového žánru Noční můra v Elm Street. Vědci se nyní zabývali otázkou, zdali mohou noční můry skutečně poškozovat naše zdraví, či dokonce způsobit smrt. Obsahem nepříjemného snu může být nekonečná škála příběhů a situací, které ve spánku prožíváme. Společným prvkem je však vždy silná intenzita negativních emocí, jako je například strach, zklamání či znechucení. Lidé prý obvykle začínají mít noční můry ve věku kolem tří nebo čtyř let. S přibývajícím věkem je pak začnou pociťovat méně častěji. Podle expertky na spánek z Helsinské univerzity Tiiny Pauniové noční můry pravděpodobně souvisí s částmi našeho mozku, které jsou spojeny se stresem. „Když spíme, hladiny aktivity noradrenalinu, který se účastní naší dějinné reakce ,bojuj, nebo uteč‘, jsou obvykle nízké. Během noční můry ale vidíme hladiny noradrenalinových špiček v amygdale a locus coeruleus, což jsou oblasti mozku spojené se strachem, úzkostí a vztekem. Zatímco fyziologický původ nočních můr může být záhadný, jejich psychologické příčiny jsou velmi dobře prozkoumány,“ říká pro deník Daily Mail. Dále pak doplňuje, že rizikovým faktorem pro vznik nepříjemných snů může být užívání alkoholu či traumatizující zážitky. Pokud prý člověk zažívá během snu například vyděšení, uvolní naše tělo záplavu chemikálií včetně adrenalinu a kortizolu. Když se adrenalin dostane do kontaktu s receptory na buňkách srdečního svalu, spustí chemickou reakci, která sdělí srdci, aby se stáhlo. Pokud je však prý dávka adrenalinu příliš velká, signál se nevypne a srdce se nebude moci uvolnit, což ho uvede…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace