Moskva bez benzinu by znamenala pohromu. Obchody bez potravin, tuny odpadků v ulicích a řádění gangů
Publikováno: 8.7.2026
Narůstající benzínová krize v Rusku se nezastaví jen u toho, že se bude méně jezdit. Ukrajinské údery rafinerie mohou vést k ochromení celé společnosti a projeví se to především ve velkých městech. Ruský spisovatel a bloger Dmitrij Černyšev ve svých příspěvcích na Telegramu a Facebooku popisuje scénář, podle něhož by rozsáhlé výpadky v dodávkách pohonných hmot mohly během několika dnů ochromit fungování Moskvy. Zároveň by jako nutný důsledek výrazně posílil organizovaný zločin. Jako příklad zranitelnosti velkých měst připomíná stávku newyorských popelářů z roku 1968. Podle něj tehdy „už po dvou dnech bylo město zaplaveno odpadky“ a po devíti dnech, kdy se na ulicích nahromadilo přibližně 100 tisíc tun odpadu, radnice ustoupila požadavkům stávkujících. „Stávka trvala pouhých devět dní. A šlo přitom pouze o popeláře,“ píše Černyšev. Na tomto příkladu si zkouší představit, co by se mohlo stát kvůli nedostatku benzínu a nafty v ruské metropoli Moskvě. Připomíná, že moderní velkoměsta jsou závislá na nepřetržité logistice a že „moderní město samo téměř nic nevyrábí. Existuje díky neustálému proudu tisíců nákladních vozidel každý den“. Zásoby základního zboží jsou podle něj dimenzovány pouze na několik dní, někdy dokonce na hodiny. Černyšev předpokládá, že prvními projevy krize by byly dlouhé fronty na čerpacích stanicích (což se projevuje už teď), vznik černého trhu s pohonnými hmotami a omezení veřejné dopravy. Následně by podle něj začaly kolabovat stavebnictví, komunální služby i zásobování obchodů. "V běžném supermarketu jsou zásoby velmi omezené: mléko – asi na…