Moskva se mění ve válečnou pevnost. Chrání ji "superzbraň", kterou zostudil HIMARS

#Zahraničí

Publikováno: 16.3.2023

První zprávy o rozmisťování systémů protivzdušné obrany na několika místech ruské metropole se objevily na počátku tohoto roku. Tehdy se na sociálních sítích objevila videa a fotografie, podle nichž se odpalovací zařízení Pancir-S1 nacházelo na budově ministerstva obrany, další pak v blízkosti sídla ruského prezidenta Vladimira Putina za Moskvou. Další raketové systémy S-300 se pak podle snímků brzy objevily i na jiných místech ve městě či jeho okolí.

Investigativní portál The Insider nyní zjistil, že Kreml v posledních dvou měsících v těchto aktivitách pokračoval a v mnoha lokalitách kvůli tomu začalo docházet k intenzivnímu odlesňování a ničení krajiny. Tento krok vyvolal obavy nejen z dopadů na životní prostředí, ale také z ohrožení bezpečí obyvatel, informuje The Insider.

Například na polích patřících Timirjazevově zemědělské univerzitě začala příprava na nasazení čtyř odpalovacích zařízení již 31. prosince. Ruské ministerstvo obrany přitom k tomu na žádný státní kanál nezveřejnilo oficiální informace, prostranství jen vylilo asfaltem a obyvatelé městské části mohli o celé akci získat informace pouze na jejich výslovnou žádost, uvádí portál.

Nejbližší obytný dům je přitom od plochy pro odpalovací zařízení, která se nasazují proti letadlům, vrtulníkům či raketám, vzdálený pouhých 200 metrů. "Ráno vyjdu do kuchyně a ze všeho nejdřív zkontroluju, co se na pokusných polích děje. Snažím se na to špatné ani nemyslet," svěřil se reportérům jeden z obyvatel bytového domu.

Další areál vyrostl v národním parku Losí ostrov na severovýchodním okraji Moskvy. Instalace systému S-400 zde vyvolala pobouření mezi ekology i místními obyvateli. Lokalita totiž patří do zvláštně chráněné krajinné oblasti, v níž jakékoliv úpravy mohou probíhat jen za přísných podmínek. Úřady zde ale intenzivní odlesnění více nekomentovaly a jen uvedly, že vše bylo provedeno "za účelem zajištění národní bezpečnosti a obrany Ruské federace", zjistil portál.

Hrozba pro kostel

Největší škody na životním prostředí a také nejbouřlivější diskuse vyvolaly stavební práce ve správním obvodu Pečatniki na jihovýchodě Moskvy, naproti areálu Kolomenskoje s kostelem zapsaným na seznam UNESCO.

V této památkově chráněné lokalitě nechaly úřady vykácet asi 100 hektarů lesa, což odpovídá přibližně 22násobku rozlohy Václavského náměstí. Práce zde podle svědků probíhaly ohromnou rychlostí ve dne v noci. Kácení trvalo jen týden a během dalších pár dní již dělníci stihli pokácené stromy zpracovat.

Podle místních ale hrozí, že kostel bude kvůli stavebním úpravám v jeho bezprostřední blízkosti ze seznamu světového kulturního dědictví vymazán. Moskvané podle zjištění portálu zaslali stovky stížností, v nichž žádali úřady, aby jim sdělily důvody kácení tak značné lesní plochy. Žádné oficiální odpovědi se jim ale nedostalo, a podle slov jednoho z místních policie dokonce upozorňovala obyvatele, aby do procesu vůbec nezasahovali, tvrdí The Insider.

Další místo pro instalaci systémů protivzdušné obrany se objevilo i v lesoparku Izmajlovsky, kde koncem ledna začalo kácení části lesa pouhých 500 metrů od stanice metra. Dělníci na místě podle svědků pokáceli desítky vzácných modřínů starých až 50 let. V oblasti takzvané Nové Moskvy zase byla protivzdušná obrana umístěna na jedno z největších smetišť v Evropě.

Pro obyvatelstvo nebezpečné

Ruské ministerstvo obrany zatím tyto aktivity oficiálně nekomentovalo. Analytici ale spekulují, že Kreml se tím připravuje na možný vzdušný útok na metropoli. Podle expertů je ale umístění zbraňových systémů ve městech kvůli vysokým rizikům pro obyvatelstvo přinejmenším nebezpečné, připomíná The Insider.

"Pokud Rusko oficiálně nezavedlo stanné právo, pak rozmístění těchto systémů ve městě, a to zejména v centru, je porušením bezpečnostních předpisů," komentoval pro portál vojenský expert Alexander Kovalenko. "Může dojít k neřízeným startům a dalším nouzovým situacím. Tyto komplexy jsou pro obyvatelstvo zkrátka nebezpečné," dodal.

Systémy S-400, které Kreml po Moskvě v největší míře nasazuje, jsou ruskou chloubou, armáda i politici o nich mluví jako o nejvýkonnějších a nejpokročilejších zbraních. Řadí se mezi komplexy středního a velkého dosahu. Dokážou zachytit vzdušné cíle, jakými mohou být například velká letadla, až na vzdálenost 600 kilometrů. Proti americkým salvovým raketometům HIMARS, díky nimž Ukrajina úspěšně napadá ruské sklady zbraní a paliva i daleko za frontovou linií, ale účinné nejsou.

"Ruské protiletadlové systémy S-400 nejsou proti HIMARS efektivní, protože na to nejsou určeny. Rusové by potřebovali něco jako izraelský systém Iron Dome, který si poradí s malými objekty. Je možné, že občas se jim povede raketu sestřelit, ale to je spíš otázka štěstí a vzácný případ. V tuto chvíli proti HIMARS nemá ruská armáda žádnou spolehlivou obranu," uvedl pro Aktuálně.cz v červenci loňského roku vojenský analytik Lukáš Visingr.