Mrtví ptáci padali z nebes, lidem umrzaly uši. Mráz ze Sibiře sevřel Československo
Publikováno: 19.1.2025
HISTORIE / „Letošní zimy budeme ještě dlouho vzpomínati se skrytým přáním, by se v takové krutosti již nikdy neopakovala," posteskl si kronikář slezských Sedlišť na Frýdecku. A hořce dodal: „Není pamětníka tak krutých mrazů.“ V lednových a únorových dnech roku 1929 ochromila Československo nejhorší zima celého století, jedna z vůbec nejextrémnějších zim v historii naší země. Poslední týdny roku 1928 se přitom nesly v nadprůměrně vysokých teplotách, nic nenasvědčovalo pohromě, k níž se schylovalo. Německý kronikář severočeských Hodkovic nad Mohelkou v listopadu zapsal: „V posledních týdnech začíná sněžit, ale zářivá běloba sněhu pokryla nakrátko jen vrcholy hor. V první půli tohoto měsíce bylo ještě možno najít houby, které byly nabízeny například v Jablonci a Liberci po koších.“ V Klatovech prvního listopadového dne dokonce padl teplotní rekord – bylo naměřeno příjemných 24 stupňů Celsia. Mráz přichází z východu S novým rokem 1929 však vtrhl do Československa tuhý mráz, spoutal celou zemi a neopustil ji až do března. Způsobila jej mohutná tlaková výše ze Sibiře, kvůli níž pronikl na naše území arktický vzduch od severovýchodu, a její výběžek následně pokryl téměř celou Evropu. Mrazům napomáhala i bohatá sněhová čepice, která přikryla krajinu a nedovolila ohřátí vzduchu teplem z půdy. Takové mrazy nikdo nepamatoval. Po celých dvaašedesát dní teploty teploměru nevyšplhaly nad nulu, dokonce ani v pravé poledne. Životy lidí ve městech i vesnicích ovládlo napětí. Stránky dobových novin plnily zprávy o tragických úmrtích nešťastníků, o úhynech zvěře a ptáků, kteří podle kronikářů padali zmrzlí z nebe, o devastaci ovocných stromů napříč zemí. Instalatéři…