Mrtvolu papeže navlékli do roucha, soudili a zohavili. Synoda mrtvých předznamenala temné časy církve

Publikováno: 5.4.2024

HISTORIE / „Jak jsi mohl pro svou šílenou ctižádost uzurpovat apoštolský stolec, ty, který jsi již byl biskupem v Portu?“ hřmí papež a prstem ukáže na souzeného muže. Z úst obžalovaného však žádná odpověď nevyjde. Ani nemůže. Formosus je totiž už tři čtvrtě roku mrtvý.  Papež podle katolického učení zastupuje na Zemi samotného Ježíše Krista a je nástupcem svatého apoštola Petra. Miliony křesťanů po celém světě k němu upínají své naděje jakožto k vykladači a šiřiteli Boží vůle. Jak však historie ukazuje, do čela katolické církve se nejednou postavil i člověk, který se křesťanským hodnotám na hony vzdaloval.  Vraždy, intriky a krvesmilstvo. Ačkoliv moderní historikové odmítají nazývat středověk jako dobu temna, u dějin papežství činí výjimku. Období vlády papežů přibližně z konce 9. až do poslední třetiny 10. století si totiž přízvisko „temné“ skutečně zaslouží. A na samém počátku tohoto morálního úpadu stál podivný, děsivý a zvrácený soudní proces s Formosem. Bývalým papežem, který do toho dne už devět měsíců tlel pohřbený v zemi. Papežem v 75 letech Formosus převzal pontifikát na podzim roku 891, kdy mu bylo asi asi 75 let. V Římě byl velmi známou osobností. Zbožný muž vyznávající asketické ideály, údajně odmítající konzumaci masa i alkoholu, byl roku 864 vysvěcen na biskupa města Porto nedaleko Říma. Podnikl misi do Bulharska a Francie, kde přesvědčil Karla II. Holého k císařské korunovaci. Jeho jméno padlo při volbě nového papeže už v roce 872. Zvolení se ale místo něj dočkal Jan VIII., Formosus pod tíhou intrik a pravděpodobně i vykonstruovaných obvinění musel…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace