„Musíte postřílet všechny soudce.“ Sametová revoluce jako šťastný neúspěch a slavné selhání
Publikováno: 19.9.2026
ESEJ / Byli čeští disidenti amatéři s dobrými úmysly? Čím byla sametová revoluce? Jaké problémy způsobila právní kontinuita s komunistickým režimem? V čem spočíval klíčový problém polistopadového období? A co na to Václav Havel? Na tyto a další otázky hledá překladatel a diplomat Michael Žantovský, někdejší poradce prezidenta Václava Havla, který dnes radí Petru Pavlovi, odpovědi ve svém eseji. Ten byl publikován v knize „Disidenti u moci. Česká cesta ke svobodě a demokracii“ a v deníku FORUM 24 si nyní jeho část můžete přečíst. Inspirativní knihu, již vydalo nakladatelství Bourdon, lze zakoupit v našem e-shopu. Něco bylo nevyhnutelné. Těžko se dalo očekávat, že by hrozivé monstrum tajné komunistické policie (StB) přečkalo nedotčené. Sověty vycvičená a vyzbrojená „lidová“ armáda představovala latentní, ale neustálou hrozbu ještě dlouho po Listopadu 1989. Celý správní aparát, stejně jako každá jiná instituce totalitního státu, byl organizován podle přísně vertikální linie, soustředící veškerou moc na vrcholu pyramidy. Všechny tyto páky se nyní staly nefunkčními či oslabenými. Nová vláda, jmenovaná po neúspěšném pokusu posledního komunistického premiéra Ladislava Adamce zvrátit vývoj, nyní disponovala postavením, opravňujícím ji k vydávání rozkazů, ovšem s pramalou jistotou, že budou splněny. Otázka lidských zdrojů situaci ještě více komplikovala. Mnoho nových postů na regionální a lokální úrovni bylo rychle obsazeno členy Občanských fór, z nichž mnozí napodobovali dřívější byrokracii, nebo si počínali ještě hůře. Dalších zárodků budoucích problémů snad mohlo být možné se vyvarovat. Bylo a stále je dosti absurdní, že se vládnoucí disidenti vážně pokoušeli vybudovat demokratickou vládu na základě právního systému totalitního režimu. Toto rozhodnutí,…