Muž se domáhal práva na důstojnou smrt, Nejvyšší soud jeho dovolání zamítl

Nejvyšší soud zamítl dovolání muže, který se domáhal eutanazie. Žaloba nárok na ni odvozovala z Listiny základních práv a svobod.

Publikováno: 13.2.2024

Muž se domáhal práva na důstojnou smrt, Nejvyšší soud jeho dovolání zamítl; Zdroj foto: Shutterstock

"V České republice, jak správně dovodily i soudy nižších stupňů, neexistuje de iure možnost provedení eutanazie ani asistované sebevraždy," stojí v rozsudku. Život a zdraví jsou považovány za tak významné hodnoty, že i když se týkají konkrétního člověka, převažuje společenský zájem na jejich ochraně před právem jedince svobodně rozhodovat, argumentoval Nejvyšší soud.

Okresní soud v Pardubicích se žalobou o přivolení k zásahu do osobní integrity zabýval od roku 2018. Muž uváděl, že dále nechce žít, a to jednak kvůli svému zdravotnímu stavu, bolestem a nedobré prognóze, ale také kvůli nesouhlasu s režimem v České republice. Život v něm označil za subjektivně nesnesitelný.

Pardubický soud žalobu poprvé zamítl v roce 2021 s tím, že návrhu nelze vyhovět, protože eutanazie není v Česku povolená. Jednání, jehož se muž po státu dožaduje, má naopak znaky skutkové podstaty trestného činu. Pardubická pobočka krajského soudu rozhodnutí potvrdila, opět s poukazem na chybějící zákonný rámec.

Nejvyšší soud však v roce 2022 vrátil spor k okresnímu soudu. Uvedl, že mužův požadavek je neurčitý a je zapotřebí jej nejprve specifikovat. Konstatoval, že eutanazie je mnohovýznamový pojem. Může zahrnovat aktivní i pasivní eutanazii, případně asistovanou sebevraždu. Muž pak při obnoveném projednání žaloby uvedl, že se domáhá "podání smrtícího prostředku lékařem, na základě výslovné a dobrovolné žádosti žalobce, jehož účelem bude ukončení života žalobce".

Okresní soud znovu žalobu zamítl. Zdůraznil, že aktivní způsobení smrti pacientovi, byť na jeho přání, ze soucitu a s ohledem na jeho utrpení, je v Česku hodnoceno jako trestný čin vraždy, což "nelze zhojit ani vydáním soudního rozhodnutí, které by směřovalo k takovému postupu". Krajský soud opět rozhodnutí potvrdil.

V novém dovolání nastolil muž otázku, zda lze v Česku povolit eutanazii jen na základě Listiny základních práv a svobod, ačkoliv ji zákony nepřipouštějí. Uvedl, že "člověk by měl mít právo rozhodovat i o své smrti", že "svobodná vůle je projevem autonomie člověka, na základě které může každý činit libovolná rozhodnutí" a že "jeho svobodné rozhodnutí v podobě ukončení jeho života nikoho neohrožuje, nezasahuje do práv třetích osob a je naplněním práva na svobodu člověka".

Nejvyšší soud se dovoláním zabýval, protože danou otázku pokládal za dosud v judikatuře nevyřešenou, nakonec ale podnět zamítl. Nedomnívá se, že by s odkazem na Listinu základních práv a svobod bylo možné povolit eutanazii. Stát by měl chránit hodnotu života jednotlivce i proti vůli jeho samotného.

V některých zemích je eutanazie legální. Český parlament zatím podobné návrhy neschválil. Podpora veřejnosti ale narůstá. Podle loni zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR souhlasilo s uzákoněním eutanazie 73 procent Čechů, což je nejvíce od roku 2007, kdy se centrum na tuto otázku začalo ptát.

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace