Na drahých potravinách nejvíce vydělala agrolobby, která strašila chudobou
Publikováno: 25.5.2023
KOMENTÁŘ / Antimonopolní úřad zveřejnil výsledky kontroly cen pěti základních potravin. Ukončil tak spory, kdo nejvíce přispěl k jejich vysokým cenám. Klíčový podíl nemají obchody, ale agrokorporace propojené s potravinářskou výrobou. Agrolobby přitom vyhrožovala bídou a nedostatkem potravin. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ukončil zkoumání tvorby cen vybraných komodit (mléko, máslo, vejce, mouka, kuřecí maso) v časové ose od roku 2018 do února 2023. Důvodem byl šestý nejrychlejší nárůst cen potravin v Evropské unii, které na jaře meziročně stouply v průměru o 27 procent. V té době začaly polemiky, kdo může za zdražování potravin, jež se stalo největším tahounem inflace, ve vertikále zemědělská prvovýroba, potravináři a obchodníci. Spory o drahé potraviny byly vodou na mlýn stoupenců drakonických regulací, kteří chtějí uzavírat domácí trh před levnější zahraniční konkurencí a zastropovat ceny po neúspěšném maďarském vzoru. Vzývají komunistickou mantru potravinové soběstačnosti, která byla ve skutečnosti soběstačností v nedostatku. Hlavním viníkem obchody? Vlivné agrolobby se podařilo mediálně vytvořit hlavního viníka – nadnárodní obchodní řetězce. Tomuto obrazu nahrával i postoj ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, jenž z nejasného důvodu vynechával zásadní roli skupiny agrobaronů v čele s majitelem Agrofertu Andrejem Babišem. „Vliv velkých zpracovatelských potravinářských provozů (masny, mlékárny, pekárny), propojených přímo s vlastnictvím velkých zemědělských podniků prvovýroby s výměrami i několik desítek tisíc hektarů půdy, je významným hybatelem cen potravin,“ uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Jeho slova potvrzovala řada ekonomů. Nyní dalo těmto hlasům za pravdu i zjištění antimonopolního úřadu. Kontroly více než dvou set firem v celém řetězci sice nezjistily porušení hospodářské soutěže, ani kartelové dohody. Přesto závěrečná zpráva paradoxně konstatuje, že…