Na levnou pitnou vodu má právo každý. Ministři chtějí sucho porazit ústavním zákonem

#Ekonomika

Publikováno: 6.9.2019

Do Ústavy České republiky přitom pravděpodobně nebudou zasahovat. Jakýkoliv zásah do ústavy je podle ministrů vážný krok, který se musí dělat promyšleně. Vytvoření samostatného ústavního zákona po vzoru ústavního zákona o bezpečnosti státu jim doporučili experti z Právnické fakulty Univerzity Karlovy jako jednu z variant. Ministerstvo si od nich nechalo vypracovat analýzu, finální text bude hotov nejpozději 15. října.

Do začátku listopadu ministerstva navrhnou další postup. V listopadu by se k jednotlivým opatřením pak měl pořádat další expertní kulatý stůl.

"Ústava ČR je poměrně stručný dokument a posílená ochrana přírodních zdrojů by do systematiky ústavy a její podoby nezapadala. Podobně je tomu v případě zásahu do Listiny základních práv a svobod, protože část nové úpravy bude mít charakter úkolů pro stát na území samosprávy," dovysvětlil Toman.

Ministr připomněl, že už v březnu se experti shodli, že je potřeba právní ochranu vody zvýšit. Klimatická změna podle něj ukazuje, že vodní zdroje je třeba chránit mnohem více než v minulosti. "Je nezbytné, aby stát vodu nejen chránil, ale zachovával a udržoval svoje zdroje vody a vnímal ji jako vzácnou a nenahraditelnou surovinu, protože jde o strategický zdroj," řekl Toman.

Podle ministra může samostatný ústavní zákon obsahovat jak práva jednotlivce, tak povinnosti a úkoly pro stát a územní samosprávy. "Obsah nového ústavního zákona je věcí další diskuze, nicméně mohl by zakotvit například právo jednotlivce na přístup k cenově dostupné pitné vodě pro uspokojení základních osobních potřeb," uvedl Toman.

Podle českých statistiků stála loni pitná voda průměrně 38,10 koruny za metr krychlový bez DPH, cena stočného dosáhla v průměru 33,40 koruny za m3 bez DPH. Průměrný Čech spotřeboval v roce 2018 denně 89,2 litru vody, což je o 0,5 litru více než v předchozím roce. Vodou z veřejných vodovodů přitom není zásobeno přes pět procent obyvatel Česka.

Úkol provozovat vodovody a kanalizace by pak případný ústavní zákon svěřil státu a územním samosprávám nebo by zdůraznil nezbytnost ochrany vody, půdy, lesů a krajiny při veškeré činnosti veřejné moci i jednotlivců. Detaily by stanovily jednotlivé prováděcí zákony.

Chystá se i novela vodního zákona

Brabec připomněl, že před prázdninami vláda schválila velkou novelu vodního zákona, na podzim o ní bude jednat Sněmovna. Nevyloučil také, že by se právní doporučení mohla právě do vodního zákona zapracovat.

Kvůli ústavní ochraně vody vznikly i poslanecké návrhy, mimo jiné od STAN a KDU-ČSL. Vláda je ale odmítla, stejně jako dříve návrh KSČM. Podle Brabce byly některé návrhy příliš deklaratorní. Lidovci za ústavní ochranu vody spustili v létě petici.

Ústavní zákony jsou předpisy nejvyšší právní síly, které mění či doplňují ústavu. K jejich přijetí je nutný souhlas tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů. Společně s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod tvoří tzv. ústavní pořádek.

Ústavním zákonem jsou například vymezeny kraje, další se týkají bezpečnosti Česka, referenda o přistoupení ČR k Evropské unii či vymezují státní hranice. Podle Ústavního soudu do ústavního pořádku spadají i mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách.