Na protějším kopci už jsou Rusové: Nejvíc se bojíme, že je nebude čím zastavit, říkají ukrajinští tankisté
Publikováno: 29.3.2024
REPORTÁŽ / Jsme v Záporožské oblasti, nedaleko od města Orichiv, na pozici necelých sedm kilometrů od ruských jednotek. Ty se snaží postoupit dál, ale v cestě jim stojí vojáci 128. zakarpatské brigády a jejich tanky. Jakmile pozorovací drony zachytí pohyb nepřítele, okamžitě vyrážejí do akce. Cesta sem vede po roztřískaných silnicích, ale voják, který nás veze v terénním Nissanu, se už dávno naučil bravurně kličkovat mezi výmoly. Chvílemi se řítí značnou rychlostí, vzápětí stojí na brzdě a na jedničku projíždí hluboký rigol. Projíždíme vesničkami plnými ukrajinských vojáků. Místních tu moc nezbylo, ale někteří tu dosud žijí. Nejde výhradně o seniory, cestou míjíme i zhruba desetiletou holčičku na kole. Pár metrů za ní běží asi šestiletý chlapeček. Ukrajinci se z nejhorších oblastí snaží evakuovat alespoň děti. Za pár dní jsou ale zase zpátky, jako by pár kilometrů od nich nezuřila nejkrutější válka, jakou Evropa za posledních 80 let zažila. Vyrazili jsme sem z velitelství tankového praporu. To se nachází v nenápadné budově, o které by nikdo neřekl, že slouží jiným než civilním účelům. Do tamního „obýváku“ se sbíhají informace z celého sektoru fronty, záběry pozorovacích dronů ukazuje masivní monitor rozdělený do řady oken. Co okno, to jedna pozice. Právě tito lidé budou nad námi a našim bezpečím celou cestu bdít a nespustí nás z očí. V případě dronového nebo jiného ohrožení budou okamžitě informovat náš doprovod. Jinak to tady nejde. Nepřijeli jsme se sem ale jen dívat. Společně s týmem českého dobrovolníka Vasyla Kapusteje budeme rozvážet přímo mezi vojáky na pozicích…