Na Ukrajině ani za války múzy nemlčí aneb Proč musí ruský „imperialista“ Puškin pryč
Publikováno: 11.5.2023
KOMENTÁŘ / Rčení, že „múzy ve válce mlčí“, zcela jistě neplatí v případě rusko-ukrajinské války. Kultura se dávno stala jednou z rovin konfrontace mezi Ruskem a Ukrajinou, což platí i v metafyzickém smyslu. Neustálá snaha Západu, zejména pak západní Evropy, přivést obě strany skrze kulturu k dialogu, jen přilévá olej do ohně. Takový dialog není možný, pokud trvá brutální válka Ruska proti Ukrajině. Vlastivědné muzeum v Kupjansku v Charkovské oblasti zasáhly 25. dubna 2023 ruské rakety. V důsledku ostřelování zahynula ředitelka Iryna Osadča i její spolupracovnice Olena Vodopjanova. Ukrajinský institut, který mapuje dopady války na kulturu, eviduje už skoro čtyři stovky kulturních objektů včetně muzeí a galerií kompletně zničených nebo vážně poškozených v důsledku ruské agrese. Ukrajina neztrácí jen budovy a muzejní sbírky, ale především lidi. Rusové vraždí i tehdy, pokud někdo odmítá kolaboraci s okupační správou, jako v případě dirigenta Chersonské oblastní filharmonie Jurije Kerpatenka. Za oddanost Ukrajině byl v Izjumu v Charkovské oblasti zastřelen například spisovatel a autor knih pro děti Volodymyr Vakulenko. Kromě ničení kulturních institucí a památek má ovšem ruská agrese proti Ukrajině mnoho dalších rozměrů. Proč musí Puškin pryč? Zajímavou diskusi rozpoutala na Západě vlna odstraňování pomníků a soch ruských kulturních činitelů, zejména spisovatelů, z veřejných prostranství ukrajinských měst. Ukrajinci jsou obviňování z „radikalismu“ s poukazem, že ruští spisovatelé přece nemohou za současnou válku. Jde o nepochopení historického příběhu rusko-ukrajinských vztahů, které právě v kultuře měly pro Ukrajinu vždy nádech kolonizačního tlaku – jak v dobách Ruského impéria, tak i Sovětského svazu. V jednom z nedávných rozhovorů se k tomuto tématu vrátil asi nejvýznamnější moderní ukrajinský spisovatel Serhij Žadan: „Nehledě na svoji literární…