"Na uších" průměrně 113 dní. Policie loni odposlouchávala přes dva tisíce lidí
Aktuálně.cz prostudovalo výroční analýzu odposlechů, záznamů telekomunikačního provozu a sledování za loňský rok.
Publikováno: 30.9.2024
Loni 13. listopadu zasahovala Národní centrála proti organizovanému zločinu na olomouckém krajském úřadě. Z razie vzešlo obvinění 13 lidí v čele s tehdejším členem regionálního vedení ODS Robertem Knoblochem za korupci, při manipulaci s dopravními zakázkami si měla skupina slíbit a rozdat úplatky za 40 milionů korun.
Tato akce elitního policejního útvaru je jednou z nejviditelnějších, při které loni hrály zásadní roli odposlechy. Jak plyne ze zmíněné zprávy ministerstva vnitra, Národní centrála proti organizovanému zločinu takových případů rozkrývala dvaašedesát. "Na uších", jak se v policejní hantýrce někdy říká, v nich měla 314 lidí.
"Jedná se zejména o trestnou činnost, která je páchána konspirativně. Největší význam mají odposlechy při dokumentaci drogové trestné činnosti, korupce, hospodářské trestné činnosti, ale i násilné nebo sériové majetkové kriminality," vysvětlil Aktuálně.cz náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii Tomáš Kubík.
Elitní útvar odposlouchával 314 lidí
Odposlechy pomohly odhalit také snahu dvou skupin rozdělit si zakázky na Ředitelství silnic a dálnic za 300 milionů korun, na její centrálu udeřil elitní útvar loni v květnu. Obvinil 21 lidí a jedenáct firem. "Jedná se o vícero veřejných zakázek s tím, že se jednalo o systémovou záležitost," sdělila tehdy pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová.
Přestože nasazení "štěnic" je veřejně nejvíce viditelné právě u Národní centrály proti organizovanému zločinu, mnohem více je využívá běžná kriminální policie spadající pod krajská ředitelství. Zatímco centrála monitorovala komunikaci u 314 lidí, celkem 1470 jich odposlouchávali právě vyšetřovatelé v regionech.
Dvě třetiny kauz objasněných za nasazení odposlechů představují drogové delikty, následují podvody a třetí místo zaujímá trestná činnost proti veřejnému zájmu, kam spadá právě úplatkářství nebo zločinné spolčení. Nejvíc odposlechů, 525, do odstíhání drogových kauz zapojil sbor v Olomouckém kraji.
V průměru má policie člověka "na uších" 113 dní, o rok dříve to bylo o čtyři dny méně. Podle zprávy bylo 77 procent odposlechů efektivních, přinesly důkazy pro objasnění případu. "Pokud se vhodně kombinují se sledováním, předstíraným převodem či použitím agenta, pomáhají policii získat klíčové důkazy, jež obstojí před soudy," říká náměstek Kubík.
4500 sledování za loňský rok
"V průběhu dvouletého období si společnosti zabývající se poskytováním agenturních pracovníků snižovaly daňovou povinnost prostřednictvím fiktivních nákladových faktur. Celková škoda představovala částku 187 599 776 korun," popisuje výroční zpráva kauzu, v níž policie obvinila dvacet lidí, pět firem a zajistila 130 milionů korun.
K objasnění případu si pomohla druhým nástrojem, který je vedle odposlechů invazivní: výpisem telekomunikačního provozu. Liší se především tím, že neprobíhá v reálném čase, ale policie si ho obstarává zpětně. Díky němu v popisované kauze zjistila, kdo jsou aktéři těchto úniků, jaké měli ve skupině role a kdy se kde se potkávali.
Poslední metodou spojenou se zásahem do soukromí je sledování. Policie se loni zabývala 950 kauzami, v nichž monitorovala pohyb podezřelých či osob spjatých s trestnou činností. Bylo to o více než tři sta případů více než v roce 2022. Nejvíce sledování opět probíhá u trestné činnosti, v níž figurují drogy, jde o necelou třetinu případů.
Pětina sledování vedla k tomu, že policie zadržela podezřelého, nebo dokonce zabránila trestnému činu, čtvrtina pak posloužila k zajištění důkazu. Dohromady loni provedla 4500 sledování. Součástí této statistiky je opakované sledování jedné osoby, jejich celkový počet zpráva neuvádí.
Volnější pravidla pro odposlechy u terorismu?
Odposlechy může police nasadit zpravidla při vyšetřování trestných činů, v nichž je horní sazba trestu nejméně osm let. Jde o ty nejzávažnější delikty. Použití odposlechů povoluje nejdéle na čtyři měsíce soudce na žádost státního zástupce, kterému podává podnět vyšetřovatel. Všechny kroky v tomto procesu musí být odůvodněny.
"V současné době jsme na počátku odborné diskuse směřující k možnému zjednodušení popsaných procesů u případů terorismu a souvisejících teroristických trestných činů. Vždy je potřeba balancovat mezi stupněm ohrožení a mírou zásahu do práv a svobod občanů," podotkl náměstek Kubík.
Když je případ pravomocně skončen, policie a soudy mají obvykle - neděje se tak třeba u teroristických trestných činů - povinnost informovat dotyčného, že byl odposloucháván. Ten se následně může obrátit na Nejvyšší soud, aby prověřil, zda se odposlechy skutečně použily podle zákona.
"Ze statistik je zřejmé, že odposlechů, kde je konstatováno porušení zákona, postupně, ale setrvale ubývá," sdělila Aktuálně.cz mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková. V roce 2022 Nejvyšší soud zjistil nezákonné nasazení odposlechů ve čtyřech případech, loni byly tři a letos dosud žádný. V tomto období soud vyřizoval 33 stížností.