Na západních univerzitách působí ruští agenti se zcela vymyšlenými životopisy. Roky je nikdo neodhalí
Publikováno: 26.1.2024
Profesor politologie na univerzitě v Tartu Vjačeslava Morozova byl zatčen estonskou policií a nyní je stíhán na základě obvinění ze špionáže ve prospěch Ruska. Případ vyvolal obavy, že se ruští špioni zaměřují na akademické pracovníky a příbuzné odborníky v západních zemích. Ti zjišťují, že nejsou před ruským vlivem nijak chráněni. „Stejně jako Morozov jsem akademik, který za více než dvacet let navštívil mnoho zemí postsovětského regionu. Jeho zatčení ve mně i v dalších kolezích vyvolalo znepokojivé myšlenky. Utvrdilo mě také v dojmu, že příslušníci naší profese jsou ze strany zpravodajských služeb Ruska a dalších nepřátelských autoritářských režimů značně ohroženi,“ píše na The Moscow Times Matthew Light, profesor kriminologie University of Toronto. Morozov byl zatčen v době, kdy ruská zahraniční rozvědka SVR vyvíji extrémní tlak na Estonsko. Byly zaznamenány případy ruské infiltrace do estonských institucí. Zároveň je ale Estonsko úspěšné při odhalování ruských špionů. „Bohužel se nedomnívám, že by tento druh případů byl jakkoli výjimečný nebo specifický pro Estonsko. Po Morozovově zatčení jsem si spíše uvědomil, že přestože se postsovětským výzkumem zabývám již zhruba 20 let jako student a poté profesor, žádná univerzita ani vládní úřad mi nikdy neposkytly návod, jak odhalit nepřátelský zájem zpravodajských služeb o mou osobu, ať už ze strany Ruska nebo jiného státu, nebo jak na něj reagovat,“ píše Matthew Light. Popisuje, že zažil v postsovětském regionu i v Rusku několik zážitků, kdy měl důvod se domnívat, že je sledován. Dostával podezřelé telefonáty, byl fotografován cizími lidmi a byly mu kladeny otázky, jejichž…