Nad useknutou hlavou zaplakal. Caesar vrhl kostkami a podmanil si celý Řím
Publikováno: 11.1.2024
HISTORIE / U říčky zvané Rubikon v severní Itálii na hranici římského území se zastaví na tři sta jezdců a více než čtyři tisíce pěšáků. Jejich velitel naposledy krátce zaváhá. „Kostky jsou vrženy!“ vykřikne prý a nevelký tok přebrodí, muži jej následují. Uvědomuje si, že od té chvíle nemůže zpátky. Není již jiné cesty než k Římu, není jiné cesty než přímo do občanské války. Více než 400 let stará římská republika už v té době skomírala. Zmítala se zákulisními intrikami, jež spřádaly nejmocnější rody v říši, z nichž každý sledoval jen své vlastní zájmy, pouliční boje a politické vraždy byly na denním pořádku. V neklidné době přichází na politickou scénu Gaius Julius Caesar, ctižádostivý politik, obratný vojevůdce a také prý fantastický a okouzlující řečník. V roce 60 př. n. l. se spojil se dvěma římskými velikány – Markem Liciniem Crassem, nejbohatším mužem Říma, a nejslavnějším vojevůdcem své doby, Pompeiem Velikým. Jejich spolupráci stvrdil i Pompeiův sňatek s Caesarovou dcerou Julií. Tato neformální aliance vešla do dějin jako první triumvirát, vláda tří mužů, kteří ve svých rukou drželi tolik finančních prostředků i politického vlivu, že v podstatě ovládli veškerý veřejný život v Římě. Ve jménu Říma dobýval i zabíjel Caesar se díky triumvirátu vyšvihl do pozice jednoho ze dvou konzulů, tedy nejvyšších civilních a vojenských úředníků v Římě, které si každoročně volil římský lid. Do kapes měl ale hluboko, svíraly jej dluhy. Když se mu po vypršení funkčního období konzulátu vyskytla možnost stát se prokonzulem v Galii na území dnešní…