Nadvláda agroholdingů jako dědictví kolektivizace

<p><img width="942" height="530" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/03/jarvis_55e71ed2498e7e978340eddc.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="profimedia.cz" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/03/jarvis_55e71ed2498e7e978340eddc.jpg 942w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/03/jarvis_55e71ed2498e7e978340eddc-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/03/jarvis_55e71ed2498e7e978340eddc-768x432.jpg 768w" sizes="(max-width: 942px) 100vw, 942px" /></p><strong>Mediálně téměř zapadla čerstvá zpráva Českého statistického úřadu, že zisk domácího zemědělského sektoru vzrostl loni na 22 miliard korun, tedy o skokových 142 procent. Proč stojí za pozornost? Tyto údaje zapadají do aktuální polemiky, kdo nejvíce vydělává na zdražování potravin. Definitivně tím padají katastrofické zvěsti agrobaronů s miliardovými obraty, že sektor zemědělství a potravinářství stojí před krachem a zemi hrozí potravinová chudoba. </strong> Černé scénáře na úrovni poplašných zpráv se nenaplnily, přesto u nás potraviny nadále zdražují. Jsou hlavním tahounem inflace, zatímco světové ceny zemědělských komodit, energií a pohonných hodnot klesají na úroveň před válkou. Vinu na sebe přehazují zemědělci, potravináři a obchodní řetězce. Řada ekonomů a zástupci sedláků jsou však přesvědčeni, že hlavním důvodem je nevyhovující struktura českého zemědělství, jež je v Evropě ojedinělá. Domácí zemědělství se vyznačuje mimořádnou koncentrací vlastnictví obdělávané půdy, zemědělské a potravinářské výroby. Dnes trhu dominuje kartel největších agroholdingů, soustřeďujících zemědělskou prvovýrobu i zpracovatelský průmysl. Mají zásadní podíl na diktování cen potravin. Anomálii domácí situace dokresluje evropské srovnání. Zatímco průměrná velikost zemědělských podniků v EU podle obdělávané plochy je 16 hektarů, Česká republika má s velkým ná­skokem nejvyšší průměrnou plochu 133 hektarů na jednu firmu. Nejsou výjimkou země s výměrou do deseti hektarů. Pohrobci kolektivizace Z toho vyplývá nejmenší podíl rodinných farem jakožto přetrvávající dědictví likvidace sedláckého stavu v padesátých letech. Následky násilné kolektivizace po sovětském vzoru, jež u nás proběhla nejdrakoničtěji v bývalém sovětském bloku, se částečně projevují i po pádu komunismu. Jak je to možné? Je to svým způsobem úspěch pohrobků socialistických jednotných zemědělských družstev. Mnozí z bývalých funkcionářů těchto podniků využili příležitost, začali po revoluci podnikat a jejich vliv přetrvává dodnes. Jejich guru byl Miroslav Toman starší. Bývalý ministr zemědělství v několika komunistických vládách byl dokonce oceněný státním vyznamenáním...