Nadvláda hygieniků v době epidemie. Hrozba demokracii, cupují Blatného návrh ministři

#Domácí

Publikováno: 7.12.2020

Kvůli epidemii nemoci covid-19 platí v Česku od 5. října nouzový stav. Vyhlásila ho vláda, opakovaně ho pak prodloužila Poslanecká sněmovna. Stav nouze dovoluje kabinetu omezovat občanská práva, aby bylo možné účinně zpomalit rychlost šíření epidemie. Vláda může zakázat provoz restaurací, omezit volný pohyb obyvatel či přerušit školní výuku.

Návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví by dosavadní pravidla výrazně proměnil. Aby se mohla prosadit opatření k boji proti epidemii, vyhlášení nouzového stavu už by nebylo nutnou podmínkou. Pravomoc k omezení společenského a ekonomického života by vedle vlády měl hlavní hygienik. Úzce by spolupracoval by s nově zřízenou Státní hygienickou službou.

"Smyslem navrhované změny zákona tak je upravit zákonné mantinely pro vydávání mimořádných opatření, která by měla za účelem zamezení dalšího šíření infekčních onemocnění omezovat některé činnosti či poskytování služeb, které jsou z pohledu epidemiologického rizikovými, případně naopak nařídit nějakou činnost, která by bránila šíření tohoto onemocnění," zní jedna z klíčových pasáží důvodové zprávy předlohy.

Telefonní operátoři jako nástroj hygieny

Podle ministra Blatného epidemie koronaviru ukázala, že stávající zdravotnický systém není v jejím potlačování efektivní. Soustavu hygieny nyní tvoří čtrnáct krajských stanic, jež v důsledku rozhodují samostatně. Nově uvažovaná služba by je přetvořila na územní pracoviště podléhající ústřednímu řediteli. Ten by svou činnost koordinoval s hlavním hygienikem, který by měl nově status náměstka ministra.

Vedle pravomoci rozhodovat o protiepidemických opatřeních v podání hlavního hygienika by Státní hygienická služba podle Blatného návrhu mohla telefonním operátorům nařídit, aby jí pro účely ochrany veřejného zdraví a epidemiologického šetření poskytli data svých uživatelů. Cílem je umožnit lokalizovat pohyb za poslední tři týdny.

V pondělí se uzavřelo připomínkové řízení, během něhož vybraná ministerstva a další instituce mohly k předloze vznášet připomínky. Námitky slouží jako podklad pro rozhodování vlády. Z dokumentů prostudovaných Aktuálně.cz plyne, že všechny orgány se postavily proti. K předloze mají zásadní výhrady. Největší z nich směřují proti omezení práv z rozhodnutí jediné autority.

Blatný ignoruje soudní rozsudky

"Považujeme proto za žádoucí, aby minimálně ta opatření, jimiž budou určité činnosti zcela zakázány nebo výrazně omezeny, a u nichž tedy bude intenzita zásahu do základních práv a svobod velmi vysoká, musela být schválena vládou či případně byla předložena ke schválení až po projednání s věcně příslušným resortem či byla podrobena jinému kontrolnímu mechanismu, který by umožňoval za jejich nařízení vyvodit nejen právní, ale i politickou odpovědnost," píše ministerstvo spravedlnosti.

Obdobně v tomto ohledu uvažují i resorty vnitra, financí, práce a sociálních věcí či průmyslu a obchodu. Některé z nich upozorňují na rozpor novely s několika rozsudky, jež se týkaly postupu státu během jarní vlny epidemie. Několik restrikci tehdy vydalo místo vlády ministerstvo zdravotnictví. Městský soud v Praze pak ale jasně rozhodl, že zásah do občanských práv nesmí náležet jediné autoritě.

"Opačný výklad by bezdůvodně koncentroval moc do rukou jednoho správního orgánu, čímž by potenciálně mohl být narušen princip fungování právního a demokratického státu," stálo v rozsudku z 23. dubna, jímž soud zrušil omezení volného pohybu. Ve stejném duchu se vyjádřil i Nejvyšší správní soud, když zrušil přeložení doplňovacích senátních voleb kvůli epidemii.

"Nelze - bez popření ústavnosti - rezignovat na základní pravidla, která ústavní zákon právě pro takové mimořádné krizové situace, jaké nyní čelíme, stanoví. Chránit je třeba nejen zdraví, životy a hospodářství, ale i demokratický ústavní a právní stát," uvedl 1. dubna v rozsudku Nejvyšší správní soud. Blatného novela jde přímo proti smyslu uvedených soudních výroků.

Varování ombudsmana

V připomínkovém řízení poukázal na ohrožení demokracie i veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Varuje, že při uložení omezujících opatření se nesmí obcházet vláda ani sněmovna. "Novela zákona se v tomto ohledu jeví být v rozporu s ústavní garancí dělby moci, ústavními pravomocemi Poslanecké sněmovny, ústavními pravidly omezování základních práv a svobod a principy fungování demokratického právního státu."

Resorty se shodují i v tom, že by v důsledku omezení ekonomického života nařízeného hlavním hygienikem utrpěli občané i finančně. Pokud o opatřeních rozhoduje vláda v nouzovém stavu, činí tak podle zákona o krizovém řízení. Tato legislativa zaručuje možnost žádat o odškodnění. Novela zákona o ochraně veřejného zdraví, podle níž by jednal hlavní hygienik, však s možností kompenzací nepočítá.

Ministerstvo vnitra se ozvalo také proti tomu, aby Státní hygienická služba měla k dispozici údaje o občanech od telefonních operátorů. Podle resortu jde pro "vágně stanovené epidemiologické účely, bez vazby na výskyt či hrozbu epidemie a v rozsahu všech fyzických osob 'prokazatelně' nemocných infekčním onemocněním o nepřípustný zásah do ochrany soukromí a osobních údajů ve smyslu Listiny základních práv a svobod". 

Totéž kritizuje Úřad vlády. Všímá si, že podle návrhu by mohla hygienická služba získaná data sdílet se soukromými subjekty, jež by dohodě s ní pomáhaly s epidemiologickým šetřením, třeba trasováním. "Je nutné přesně vymezit, jaké údaje, kým a za jakých podmínek budou předávány (…), sbírány či naopak předávány státem třetímu soukromému subjektu a jak s nimi tento subjekt bude nakládat," míní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková.

Škodlivá legislativní nouze

Resort Jana Blatného požaduje kvůli akutní epidemiologické situaci, aby se nová soustava hygieny s rozšířenými kompetencemi ustavila co nejrychleji. Proto naléhá na přijetí novely ve stavu legislativní nouze. V praxi to znamená třeba to, že připomínkové řízení se omezilo jen na některá ministerstva a trvalo oproti obvyklým 14 dnům pouze týden. Proti této rychlosti protestuje vedle dalších třeba ministerstvo financí.

"Máme za to, že způsob projednávání návrhu ve stavu legislativní nouze (…) je právě s ohledem na zamýšlené zásadní dopady do oblasti chráněných práv občanů a dalších subjektů práva neadekvátní. Návrh zjevně vyžaduje podrobnou a pečlivou diskusi jak na úrovni meziresortního připomínkového řízení, tak na úrovni parlamentního projednání, spojenou s důkladným odůvodněním návrhu zákona a s kvalifikovanou oponenturou," píše resort.

Kdy se Blatného předloha dostane na stůl vládě, není jasné. Pokud by ji projednávala ve stavu legislativní nouze, jak žádá ministerstvo zdravotnictví, mělo by se tak stát ještě v tomto roce. Stanovisko kabinetu odrážející námitky ministerstev bude ukazatelem, jak by se k ní při jejím konečném schvalování měli postavit provládní poslanci.

K aktuálnímu návrhu zazněla výrazná kritika už předtím, než vstoupil do připomínkového řízení. Ozvala se platforma sdružující neziskové organizace Rekonstrukce státu. "Nejen tedy, že by došlo k bezprecedentnímu posílení pravomocí jednoho státního úředníka zasahovat do práv a svobod občanů bez zvýšené kontroly, došlo by také k oslabení postavení osob, které budou takovými opatřeními poškozeny," uvedl její analytik Jakub Černý.

Video: Sledování mobilů? Důležitější je lidský život než abstraktní svoboda, říká Hořejší