Nakažených lékařů přibývá. Nejde udělat víc než jim dát respirátor, tvrdí nemocnice

#Domácí

Publikováno: 29.9.2020

Kromě 259 lékařů bylo podle posledních zveřejněných údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky z minulé soboty nakaženo 433 sester a 416 ostatních zdravotníků. Nemocnice však tvrdí, že už pro ochranu svých zaměstnanců víc udělat nemohou.

Personál používá ochranné pomůcky, kterých má na rozdíl od jara dostatek. Navíc se zdravotníci většinou nenakazí v práci, ale v rodině, mezi přáteli, v hromadné dopravě či v obchodech. Vyplývá to z informací od nemocnic a potvrzuje to i člen epidemiologického týmu na ministerstvu zdravotnictví Roman Chlíbek.

"I my máme nějaké lékaře a personál v karanténě, ale nakazili se takzvaně komunitně, nikoliv od pacienta," popisuje mluvčí liberecké nemocnice Václav Řičář.

Osmatřicet infikovaných zaměstnanců hlásí také Fakultní nemocnice Plzeň, přestože její mluvčí Gabriela Levorová říká, že pro ochranu zaměstnanců dělají maximum.

"Musíme si uvědomit, že zdravotníci jsou taky 'jenom lidi', kteří ze zaměstnání jdou do další společnosti, kde se mohou s nákazou setkat. Tomu nelze zamezit," vysvětluje.

Například sedm zdravotníků s covidem-19 eviduje také pražská Nemocnice na Bulovce, deset Thomayerova nemocnice, čtyři má nemocnice v Havlíčkově Brodě a Fakultní nemocnice Brno hlásí zhruba dvacítku nakažených zaměstnanců.

Respirátorů mají dost

Oslovené nemocnice se shodují na tom, že pro ochranu zdravotníků nelze udělat víc než je vybavit rouškami či respirátory a lékaře či sestry, kteří se setkávají s pacienty nakaženými covidem-19, také ochrannými obleky.

"Pokud budou lékaři dělat vše, jak mají, je riziko nákazy ve zdravotnickém zařízení sníženo na únosnou míru. Stát dělá všechno, co může," domnívá se předseda představenstva nemocnice v Českém Krumlově Jindřich Florián.

Podobný postoj zastává i předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. "Jedinou možností je dodržovat v nemocnicích vyhlášená opatření. A pravidelně - již po několika hodinách - měnit osobní ochranné pomůcky," říká.

Na rozdíl od jara, kdy si řada špitálů stěžovala na nedostatek ochranných pomůcek, jsou nyní zdravotnická zařízení vybavená a respirátory jim nechybí.

"Kolegové si ale občas naříkají nad jejich kvalitou. Když jsme si dělali rychlý průzkum, zjistili jsme, že se v nemocnicích dodržují i doporučené doby používání. To znamená, že roušky si mění po čtyřech hodinách, po šesti až osmi hodinách mění respirátory," dodává Žitníková.

A protože se zdravotníci nakazí spíš mimo službu, doporučují podle Žitníkové některé nemocnice svým zaměstnancům, aby se vyhýbali hromadným akcím a neúčastnili se kongresů či vzdělávacích seminářů.

"To, že si lékaři přinesou nákazu z civilu, nelze ovlivnit. I pro ně ale samozřejmě platí pravidla jako pro ostatní, tedy používat roušky, dezinfikovat si ruce a dodržovat odstupy. Nic jiného s tím dělat nelze," říká epidemiolog Chlíbek, který si nedovede představit, že by někdo plošně zpřísňoval podmínky pro soukromý život zdravotníků.

"O tom v tuto chvíli nikdo neuvažuje," odpovídá na otázku, zdali kvůli rostoucímu počtu zdravotníků zvažuje ministerstvo, že by pro ně vydalo doporučení, jak se mají v mimopracovním životě chovat.

Něco takového za zbytečné považuje i mluvčí liberecké nemocnice Václav Řičář. "Spoléháme na zdravý selský rozum a zodpovědnost našich lidí. I jejich zájmem je, aby se nenakazili a zůstali zdraví. Nechceme jim dělat policajta a říkat jim, jak se mají chovat. Lidé takového vzdělání nebo zkušeností to nepotřebují," vysvětluje mluvčí.

Co když dojdou lékaři?

Mezitím však počty infikovaných lékařů rostou a stát se začíná připravovat na situaci, kdyby jich byl nedostatek. Podle Žitníkové není snadné určit, jaký počet nakažených je už pro české zdravotnictví kritický.

Nový ministr zdravotnictví Roman Prymula ve středu prohlásil, že jsou tři možnosti, jak si s takovou situací poradit. Pro zdravotníky by například mohly platit jiné podmínky karantény. Kdyby byli po nakažení bezpříznakoví, mohli by dál sloužit, i když pouze s respirátorem.

Druhou možností je "naverbování" studentů z lékařských fakult. "Tím neříkám, že medici budou obsluhovat ventilátory. To je velmi složitá věc, ale mohou poskytnout základní péči," vysvětlil Prymula.

Nejkrajnější variantou, pokud by už ani zapojení mediků nestačilo, je pomoc vyškolených laiků. Prymula však doufá, že k ničemu takovému nedojde.

Šéfka odborů Žitníková má ještě další návrh: založení kontaktního místa, kde by se mohly hlásit zdravotní sestry, které pracují v jiném oboru, ale v případě nutnosti jsou připraveny pomoci.

Prezident lékařské komory: Zdravotníci jsou ohrožený druh