Nakažlivá nemoc, nebo svaté spojenectví. Třenice uvnitř V4 jsou čím dál větší, nově ji rozděluje migrace
Publikováno: 5.7.2023
ANALÝZA / Premiér a předseda ODS Petr Fiala se naštval na Maďary a Poláky. Důvodem je jejich postoj k novému migračnímu paktu Evropské unie. Rozpory uvnitř Visegrádské skupiny, do které kromě Česka a Slovenska patří právě Polsko a Maďarsko, přicházejí v době, kdy Česká republika přebírá roční předsednictví skupiny. Třenice uvnitř V4 trvají ale už déle, největší dělicí linií je válka na Ukrajině. Na jedné straně je Maďarsko, na druhé Česko, Polsko a Slovensko. Důvod existence Visegrádské skupiny se v průběhu času měnil. Původně, na začátku 90. let, vznikla jako platforma, která měla vyplnit geopolitické vakuum ve střední Evropě. Při jejím založení podepsali maďarský premiér Antalla, prezident Československa Havel a polský prezident Wałęsa deklaraci blízké spolupráce tří středoevropských zemí na jejich cestě k evropské integraci. To se povedlo, v roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko do NATO, Slovensko se přidalo v roce 2004. Ve stejném roce se všechny státy staly také členy Evropské unie. Tam se v průběhu let Visegrádská skupina profilovala nejvíce. Po vstupu všech čtyř států do Unie se mise V4 změnila. Nově měla aliance fungovat jako skupina obhajující společné zájmy v Bruselu. Ty se ale postupně začaly vyprazdňovat, a to z jednoduchého důvodu – čím déle jsou státy v EU, tím rozdílnější jejich zájmy jsou. V současné chvíli se tak čtyři středoevropské státy neshodnou ani v té základní otázce. Tou je právě ruská agrese na Ukrajině. Novým bodem střetu se ale stala i otázka migrace. Ta byla v posledních letech jedním z hlavních témat Visegrádské skupiny. Všechny…