Naši Poláci si život v Česku chválí. Spory z meziválečného Československa jsou minulostí

<p><img width="1920" height="1107" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/05/ccc-27.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="creativecommons.org/licenses/by/2.5/Ondřej Žváček" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/05/ccc-27.jpg 1920w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/05/ccc-27-300x173.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/05/ccc-27-1024x590.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/05/ccc-27-768x443.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/05/ccc-27-1536x886.jpg 1536w" sizes="(max-width: 1920px) 100vw, 1920px" /></p><strong>Zajímavým klipem připomíná Kongres Poláků v České republice loňské sčítání lidu. Naši Poláci v něm oceňují Českou republiku za její pozitivní přístup k národnostním menšinám a jsou k ní loajální. To je velký rozdíl proti minulosti. </strong> Převážně v těšínském Slezsku žijí desítky tisíc lidí, kteří se hlásí k polské národnosti. Asi nejznámější z nich je zpěvačka Ewa Farna, která svoje polské kořeny zdůrazňuje při každé možné příležitosti a je na ně hrdá. Zmíněný klip je třeba ocenit za jeho pozitivní vyznění. Tito Poláci děkuji za to, že mohou žít v České republice, kde mají zaručena všechna práva, tak, jak by tomu u národnostních menšin mělo být na celém světě. Poláci u nás mají mateřské, základní a střední školy s vyučovacím polským jazykem. V polštině se rovněž přednáší na Slezské univerzitě v Karviné. Vycházejí u nás polské časopisy a knihy, polské jsou i pořady v televizích a rádiích. Existují i polské kulturní a osvětové spolky. V místech, kde žije více než deset procent příslušníků národnostní menšiny, tak musí být na veřejných budovách dvojjazyčné nápisy. Dvojjazyčné jsou také na Těšínsku hlášení ve vlacích a na nádražích. https://www.youtube.com/watch?v=9Qs-NISO1YM&t=2s Česká republika je dokonce vůči národnostním menšinám velkorysejší, než byla první Československá republika. Ta jim přiznávala jazyková práva v případě, že se k nim v konkrétním místě hlásilo více než 20 procent obyvatel, v současné době je toto kvorum sníženo na 10 procent. Poláci jsou tedy rádi, že mohou žít v Česku, které je k nim velmi tolerantní, a to je dobře. Jedná se o výrazný pokrok proti minulosti, kdy byly národnostní menšiny na jedné straně utiskovány, na straně druhé se zneužívaly v případech územních nároků a někdy se staly i záminkou pro vyhlášení války. Jak už bylo řečeno, Československá republika se v letech 1918–1939 k národnostním menšinám chovala na tehdejší evropské poměry celkem velkoryse. I když nebylo všechno ideální, a tak třeba polští železničáři ve službách ČSD byli automaticky jako nespolehliví překládáni do českého vnitrozemí nebo polské osmileté gymnázium v Orlové mělo dlouho privátního zřizovatele, teprve ve třicátých letech se stalo školou státní. Na podzim roku 1938 pak Těšínsko obsadilo Polsko a utiskováni začali být pro změnu Češi. Tyto spory jsou však naštěstí už minulostí. Poláci jsou v Česku spokojeni, jsou rádi, že něm mohou žít, a to je dobře.

#Hlavní stránka #Komentáře a názory #Česko #národnostní menšiny #Poláci na Těšínsku

Publikováno: 13.1.2022

Zajímavým klipem připomíná Kongres Poláků v České republice loňské sčítání lidu. Naši Poláci v něm oceňují Českou republiku za její pozitivní přístup k národnostním menšinám a jsou k ní loajální. To je velký rozdíl proti minulosti. Převážně v těšínském Slezsku žijí desítky tisíc lidí, kteří se hlásí k polské národnosti. Asi nejznámější z nich je zpěvačka Ewa Farna, která svoje polské kořeny zdůrazňuje při každé možné příležitosti a je na ně hrdá. Zmíněný klip je třeba ocenit za jeho pozitivní vyznění. Tito Poláci děkuji za to, že mohou žít v České republice, kde mají zaručena všechna práva, tak, jak by tomu u národnostních menšin mělo být na celém světě. Poláci u nás mají mateřské, základní a střední školy s vyučovacím polským jazykem. V polštině se rovněž přednáší na Slezské univerzitě v Karviné. Vycházejí u nás polské časopisy a knihy, polské jsou i pořady v televizích a rádiích. Existují i polské kulturní a osvětové spolky. V místech, kde žije více než deset procent příslušníků národnostní menšiny, tak musí být na veřejných budovách dvojjazyčné nápisy. Dvojjazyčné jsou také na Těšínsku hlášení ve vlacích a na nádražích. https://www.youtube.com/watch?v=9Qs-NISO1YM&t=2s Česká republika je dokonce vůči národnostním menšinám velkorysejší, než byla první Československá republika. Ta jim přiznávala jazyková práva v případě, že se k nim v konkrétním místě hlásilo více než 20 procent obyvatel, v současné době je toto kvorum sníženo na 10 procent. Poláci jsou tedy rádi, že mohou žít v Česku, které je k nim velmi tolerantní, a to je dobře. Jedná se o výrazný pokrok proti minulosti, kdy byly národnostní menšiny na jedné straně utiskovány, na straně druhé se zneužívaly v případech územních nároků a někdy se staly i záminkou pro vyhlášení války. Jak už bylo řečeno, Československá republika se v letech 1918–1939 k národnostním menšinám chovala na tehdejší evropské poměry celkem velkoryse. I když nebylo všechno ideální, a tak třeba polští železničáři ve službách ČSD byli automaticky jako nespolehliví překládáni do českého vnitrozemí nebo polské osmileté gymnázium v Orlové mělo dlouho privátního zřizovatele, teprve ve třicátých letech se stalo školou státní. Na podzim roku 1938 pak Těšínsko obsadilo Polsko a utiskováni začali být pro změnu Češi. Tyto spory jsou však naštěstí už minulostí. Poláci jsou v Česku spokojeni, jsou rádi, že něm mohou žít, a to je dobře.